2
Amụ́ŋá Úríndí Ãlá rĩ drị́ rĩ
1 Ụ́ꞌdụ́ ụ̃mụ̃ Pẽndẽkósĩtõ * Pẽndẽkósĩtõ ĩꞌdi ụ̃mụ̃ ụ́ꞌdụ́ kãlị́ tõwú Yẹ́sụ̃ ꞌbã drãŋá vúlé gá rĩ ꞌi. drị́ rĩ la mụ acálé ꞌbo, ꞌbá Yẹ́sụ̃ vú bĩlépi ꞌdĩ tra kí ru pírí ãngũ ãlu gá. 2 Gbõŋáŋá ru ụ́ꞌdụ́kọ́ ãzí angá ụrụgâlé cécé wãbáŋá nulépi ũkpó sĩ rĩ áni, ga jó ĩꞌbã kî sĩ rijó ꞌdã agá tré. 3 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá ndre kí ãko ãzí iꞌdálépi ãcí ꞌbã idrakátị áni la awa ru ndú-ndú, ãzíla uꞌde kí ꞌbá ãlu-ãlu drị̃ gá pírí. 4 ꞌBá ꞌdĩ ga kí dó Úríndí Ãlá rĩ sĩ tré, iꞌdó kí dó ị́jọ́ jọlé tị ndú-ndú sĩ, Úríndí ꞌbã fẽlé ꞌbã jọ kí rĩ ꞌbã áni.
5 ꞌDãá ꞌbá Yãhụ́dị̃† Yãhụ́dị̃ ꞌdĩ vâ rụ́ ãzí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂. rú angálépi sụ́rụ́ ndú-ndú gá ꞌbụ̃ ị̃ndụ́ gá Ãdróŋá rulépi ꞌdĩ, atrá kí ándrá ru ụ̃mụ̃ ꞌdã gá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdãá. 6 Kí mụ ụ́ꞌdụ́kọ́ nulépi ꞌdĩ arelé ꞌbo, ãcẹ̃ kí ụ́ngụ́ sĩ ãꞌdu la ru idé nĩ yã rĩ ndrelé. ꞌBá ꞌdĩ ụ̃sụ̃ kí ụ̃sụ̃-ụ̃sụ̃, ãꞌdusĩku are kí ꞌbá Yẹ́sụ̃ vú bĩlépi ꞌdĩ ãlu-ãlu kí ị́jọ́ jọ agá tị ĩꞌbadrị́ gá rĩ sĩ.
7 ꞌBá ꞌdĩ acá kí ụ̃sụ̃táŋá sĩ jọ kí kí drĩdríŋĩ gá cénĩ-cénĩ rú, “Mgbã rĩ gá ꞌbá ị́jọ́ jọlépi ꞌdĩ adru kí ꞌbá Gãlị́lị̃ gá la ku yã? 8 Wó ãma are kí ị́jọ́ jọ tị ãmadrị́ lị́cọ́ gá rĩ kî sĩ cé íngoní-íngoní ru? 9 Ãma angá kí Pátĩyã gá, Mẹ́dị̃ gá, Ĩlámũ gá, Mẽsõpõtámĩyã gá, Yụ̃dị́yã gá, Kãpãdókĩyã gá, Pọ̃nị̃tásị̃ gá, Ásĩyã gá, 10 Fị̃rị́gị̃yã gá, Pãmũfílĩyã gá, Mị̃sị́rị̃ gá, ãma ãzí ꞌdĩ angá kí Lị́bị̃yã ꞌbã wókõ táwụ̃nị̃ Kụ̃rẹ́nị̃ gá, ãmụ́ ãzí ꞌdĩ angá kí Rụ́mị̃ gá 11 (ãma ãzí Yãhụ́dị̃ rú vâ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ru ujalépi ãꞌị̃táŋá Yãhụ́dị̃ drị̂ agá) rĩ angá kí Kụ̃rẹ́tị̃ gá ãzíla Ãrábũ ꞌbã ãngũ gá, wó ãma are kí ꞌbá ꞌdĩ kí ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã idélé ụ̃sụ̃táŋá ru ꞌdĩ kí jọ agá tị ãmadrị̂ sĩ, ãzíla ãma are kí ãma bị́lẹ́ sĩ!” 12 ꞌBá ꞌdĩ kí drị̃ iza ru, ri kí ru ụzịlé kí drĩdríŋĩ gá cénĩ-cénĩ rú, “Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ífí íngoní?” 13 ꞌBá ãzí rĩ ri kí kí gụlé gụ̃gụ̃ jọ kí, “ꞌBá ꞌdĩ mvụ kí ꞌbãngá íwá!”
Ị́jọ́ Pétẽrõ ꞌbã nzelé rĩ ꞌi
14 Pétẽrõ asé ru pá tulé drị̃lẹ́ gá ụ̃pị́gọ́ŋá mụdrị́ drị̃ ãlu ꞌdĩ abe iꞌdó ị́jọ́ jọlé ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ jọ, “Mâ ádrị́pịka ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ãzíla ꞌbá pírí uꞌálépi Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdĩ, ĩmi are ị́jọ́ mâ mụlé jọlé ị́jọ́ ru idélépi úꞌdîꞌda ꞌdĩ drị̃ gá rĩ múké-múké. 15 ꞌBá ꞌdĩ ĩmẽrã kí cécé ĩminí ũrãlé ꞌdĩ ꞌbã áni la ku ãngũ drị̃ ụ̃ꞌbụ́tị. 16 Be la ịsụ́ kí ũkpó Úríndí Ãlá rĩ drị́ ándrá nábị̃ Yọ́wẹ̃lị̃ ꞌbã jọlé rĩ ꞌi:
17 “ ‘Ãdróŋá jọ, ụ́ꞌdụ́ ãsị̃jó rĩ sĩ,
ma Úríndí mádrị̂ ũsũ ꞌbá kí drị̃ gá pírí.
Anzị ĩmidrị̂ kí ãzíla izonzi ĩmidrị̂ abe kí ị́jọ́ kí ũlũ,
kãrị́lẹ̃ ĩmidrị̂ kí mụ ícétáŋá ndú-ndú ndrelé,
ꞌbá ãmbá ꞌdĩ kí urobí la kí ũbĩ.
18 ꞌBo ma vâ Úríndí ũsũ ãtíꞌbó mádrị́ ãgọbị rú,
ãzíla ũkú ru rĩ kí drị̃ gá;
ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ĩndĩ, kí vâ sĩ ị́jọ́ kí ũlũ ĩndĩ.
19 Ma vâ ị́jọ́ ãzí ụ̃sụ̃táŋá ru la kí iꞌda ꞌbụ̃ gâlé,
ãzíla ícétáŋá ãzí kí idé ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdâ,
ãrí, ãcí ãzíla ãcíkã kụngụdẹ la.
20 Ị̃tụ́ la mụ adrulé ị́nị́ rú, ĩmbâ la mụ adrulé ãrí ru.
Ị́jọ́ ꞌdĩ kí ru idé ráká, ụ́ꞌdụ́ ãmbógó
Úpí drị́ ị́jọ́ lịjó rĩ la mụ acálé ĩndõ.
21 ꞌBá Úpî rụ́ umvelépi rĩ la patáŋá ịsụ́ rá.’ † Yọ́wẹ̃lị̃ 2:28-32
22 “Ĩmi ꞌbá mádrị́ Ịsịrayị́lị̃ rú ꞌdĩ, ĩmi are ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌi, Yẹ́sụ̃ Nãzẹ̃rẹ́tị̃ rú ꞌdĩ bãsĩ ꞌbá ándrá Ãdróŋâ ꞌbã ũkpó fẽjó ĩꞌdiní ꞌbá kí adríjó ãzíla ícétáŋá ndú-ndú kí idéjó ĩmi drĩdríŋĩ gá ꞌdâ rĩ ꞌi. Ĩnị̃ ị́jọ́ ꞌdĩ kí pírí cé. 23 Ãdróŋá itú ándrá ị́jọ́ ꞌdĩ ídu fẽ Yẹ́sụ̃ ĩmidrị́. Ĩmi itú dó sĩ ĩmi ꞌbá ũnzí ꞌdĩ abe ĩꞌdi ꞌdụjó mụlé ꞌdịlé rá ĩꞌdi ipaŋá mũsãláꞌbã sị́ gá rĩ sĩ. 24 Ãdróŋá fẽ ndẽ drã rá, inga dó sĩ ĩꞌdi ídri rú, drã icó dó sĩ ũkpõ ꞌbãlé ĩꞌdi drị̃ gá ku. 25 Úpí Dãwụ́dị̃ jọ ị́jọ́ ĩꞌdi drị̃ gá,
“ ‘Ụ́ꞌdụ́ pírí ma Úpí mádrị̂ ndre áma drị̃lẹ́ gá,
ĩꞌdi áma drị́ ãndá rĩ gá mání ũkpõ fẽjó,
má icó dó sĩ idélé ụ̃rị̃ sĩ ku.
26 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãyĩkõ fi áma ásị́ gá, ãzíla ị́jọ́ mání jọlé rĩ kí ãyĩkõ rú ĩndĩ.
Ádrĩ táni adru ụrụꞌbá ãrí trũ rĩ trũ tí, ma ásị́ ꞌbã ị́jọ́ mádrị̂ kí tẽjó jã íni.
27 Ãꞌdusĩku Úpí mí icó áma aꞌbelé ꞌbụ́ gâlé ku,
ãzíla mí icó ꞌbá mí ãni ãlá rĩ aꞌbelé ŋmalé ꞌbụ́ gâlé ku.
28 Úpí, mí iꞌda mání gẹ̃rị̃ ídri drị́ gá rĩ ꞌbo,
ma dó uꞌá ãyĩkõ sĩ mî adrujó áma andre ga cí rĩ sĩ.’ † Zãbụ́rị̃ 16:8-11
29 “Má ádrị́pịka, ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ ãma áyị́pị Dãwụ́dị̃ drị̃ gá, Dãwụ́dị̃ drã ándrá rá, ị̂sị̃ ĩꞌdi rá, ị̃nádrị̃ la kpere úꞌdîꞌda ãma andre gá ꞌdâ cí. 30 Wó ĩꞌdi ꞌbã ándrá adrujó nábị̃ rú rĩ sĩ, ãzíla vâ ĩꞌdi ꞌbã nị̃jó la rá Ãdróŋá azị ándrá ĩꞌdiní, drị̃lẹ́ ĩꞌdidrị̂ kí agá ꞌdâ, ĩꞌdi ngọ́tị́ŋá ãzí inga ãlu ĩꞌdi mụ ãmbõgõ rụlé nĩ. 31 Dãwụ́dị̃ ꞌbã ị́jọ́ ꞌdĩ kí ndrejó ídu rĩ sĩ, jọ vâ ị́jọ́ Kúrísĩtõ ꞌbã angájó ꞌbá ũdrãlépi rá rĩ kí drĩdríŋĩ gá rĩ ꞌi, jọ Ãdróŋá aꞌbe ĩꞌdi ꞌbã ụrụꞌbá ŋmalé ꞌbụ́ gâlé ku. 32 Ãdróŋá inga Yẹ́sụ̃ ꞌdĩ rá, ãma dó sĩ ị́jọ́ mgbã rĩ sĩ pírí sãdínĩ ĩꞌdi ãni. 33 Ãdróŋá ꞌdụ ĩꞌdi ụrụgá ꞌbãlé ĩꞌdi ꞌbã drị́ ãndá rĩ gá, ãzíla ĩꞌdiní Úríndí Ãlá rĩ ịsụ́jó Átẹ́pị̃ drị́ ꞌbo rĩ sĩ, ũsũ dó ãma pírí Úríndí Ãlá ándrá ĩꞌdi ꞌbã ị́jọ́ azịlé rĩ sĩ, ĩminí sĩ ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí ndrejó ãzíla arejó ꞌdĩ. 34 Dãwụ́dị̃ tụ ándrá ꞌbụ̃ gâlé ku, wó jọ vâ,
“ ‘Úpí Ãdróŋá jọ Úpí mádrị̂ nî:
“Íri áma drị́ ãndá gá ꞌdâ,
35 kpere mání mẹ́rọ́ꞌbá mídrị̂ kí ꞌbã agá ími pálé gá.” ’ † Zãbụ́rị̃ 110:1
36 “Ĩmi ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdĩ ꞌbã nị̃ kí rá, Ãdróŋá inga Yẹ́sụ̃ ándrá ĩmĩ ipalé mũsãláꞌbã sị́ gá rĩ adrujó Úpí ru ãzíla Kúrísĩtõ rú.”
37 ꞌBá kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, ị́jọ́ ꞌdĩ fi álị́ kí ásị́ gá ãzákírílílí, jọ kí Pétẽrõ ní ụ̃pịgọŋa ãzí ꞌdĩ abe, “Má ádrị́pịka ãma dó ãꞌdu idé ãma ní sĩ ãma pajó?”
38 Pétẽrõ umvi ĩꞌba nî, “Ĩmi uja ásị́, ĩmi pírí ꞌbã bĩ kí bãbụ̃tị́zị̃ rụ́ Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ drị̂ sĩ, ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị́ ꞌdĩ kî sĩ ru trũ rá, ĩmi vâ sĩ ũkpó Úríndí Ãlá rĩ ꞌbã fẽlé rĩ ịsụ́ ĩndĩ. 39 Ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã azịlé ꞌdĩ bãsĩ ĩminí anzị ĩmidrị̂ abe, ãzíla ꞌbá Ãdróŋá ꞌbã mụlé umvelé ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé ãngũ álị́ gá ꞌdĩ kí abe.” 40 Jọ vâ ĩꞌbaní ị́jọ́ wẽwẽ rú kí bị́lẹ́ ị̃ndụ́ lijó ꞌbã mãmálá ĩꞌba rụ́ jọ, “Ĩpa ĩminí ĩmi ꞌbá úꞌdîꞌda ru izalépi rá ꞌdĩ kí agá ꞌdâ.”
41 ꞌBá ị́jọ́ Pétẽrõ drị̂ ãꞌị̃lépi rá rĩ bĩ kí bãbụ̃tị́zị̃ rá. Kãlãfe ꞌbá ãꞌị̃lépi rá rĩ ꞌbadrị̂ ũꞌbã dó ru álĩfũ na sĩ ị̃dị́.
Ídri ꞌbá ãꞌị̃lépi rá rĩ ꞌbadrị̂ ꞌi
42 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ fẽ kí ru ásị́ pírí ímbátáŋá ụ̃pịgọŋa Yẹ́sụ̃ drị́ rĩ kí ꞌbã imbálé rĩ drị̃ gá vâ tị icíma drị̃ gá, vâ ãkónã naŋá gá, ãzíla Ãdróŋá zịŋá gá. 43 ꞌBá pírí kí ándrá ụ̃sụ̃táŋá sĩ tálí wẽwẽ rú ándrá ụ̃pịgọŋa ꞌbã kí idélé rĩ kî sĩ. 44 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ ri kí uꞌálé ãngũ ãlu gá tị icíma kí agá, ãzíla ri kí vâ ru ãzã kolé ãko pírí ĩꞌbadrị̂ kî sĩ. 45 Ãzí rĩ nga kí vâ ĩꞌbã ãko kí ị̃tụ̃ndãlé, awa kí séndẽ la kí kí drĩdríŋĩ gá ꞌbá ãlu-ãlu ꞌbã lẽŋá la rĩ ꞌbã vú sĩ. 46 Ụ́ꞌdụ́ ãlu-ãlu sĩ kí ru tra lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá. Kí íná ĩꞌbadrị́ kogâlé rĩ kí ají nalé ãngũ ãlu gá ĩndrã kóru ãyĩkõ sĩ, ásị́ ãlu sĩ 47 Ãdróŋá ịcụ́ŋâ trũ. ꞌBá pírí lẽ kí kí ãvá sĩ. Ụ́ꞌdụ́ ãlu-ãlu sĩ Úpí Ãdróŋá ũꞌbã ꞌbá ĩꞌdi ãꞌị̃lépi ĩꞌdiní palé rá ꞌdĩ kí kãlãfe ĩꞌbadrị̂ gá.