26
Atala ambugu rĩ pi rikí lẹ́tị ndãá Yẹ́sụ̃ ri ꞌdịzú
(Mãrákõ 14:1-2; Lúkã 22:1-2; Yũwánĩ 11:45-53)
1 Yẹ́sụ̃ kã átángá rĩ átá dẹẹ́ gí, ĩri ní ꞌyozú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, 2 “Ĩmi nị̃kí rá, Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ* 26:2 Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ: Yãhụ́dị̃ rĩ pi ri ụ́ꞌdụ́ Múngú ní ọ́tụ́ ẹlịzú Ĩsẽrélẽ rĩ pi vé jó rĩ pi tị gé sĩ Ẽjẽpétõ gá ꞌdãá rĩ vé tã ígá. Ọ́tụ́ kộpi ẹ́ꞌbị́pị́ị ũbẽkí kãbĩlõ ã ãrí ĩvé kẹ̃ẹ́tị ẽ ẹ̃rị̃fe gá sĩ, sẽ Múngú úꞌdị́ kộpi kuyé. Múngú úꞌdị́ ꞌbá Ẽjẽpétõ vé kãbĩlõ ãrí ũbẽꞌbá ĩvé kẹ̃ẹ́tị ẽ ẹ̃rị̃fe gá sĩ kuyé rĩ pi vé anji ãgõ kãyú rĩ pi ũdrãá ꞌbá ãlu ãlu vé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé sĩ rá. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-28; Mãtáyo 26:2; Mãrákõ 14:1; Lúkã 2:41; Yũwánĩ 2:13; Ẹ̃zị́ 12:4; 1 Kõrínítõ 5:7; Ẽbérẽ 11:28. ace nóni ụ́ꞌdụ́ ị̃rị̃, ma ꞌBá Mvá ꞌi, ĩ ímụ́ ma rụ sẽ ariꞌba rĩ pi drị́gé ụ́ꞌdụ́ ꞌdãri gé, kộpi ímụ́ ma gbã pẹtị alambaku sị́gé.”
3 Sâ ꞌdãri gé, atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, drị̃koma rĩ pi be, úmúkí ĩ átálágú ãmbúgú† 26:3 Átálágú ãmbúgú rĩ: Átálágú ãmbúgú rĩ ndẽ atala rĩ pi céré, ãꞌdiãtãsĩyã ĩri ꞌyéŋá fi Jó Múngú vé rĩ agá Vũrã Uleteretere rĩ agá ꞌdãá nĩ, ĩri fi vú ãlu ílí ãlu agá. Ĩri ãrí rọ̃bọ̃ŋọ̃ vé rĩ jị ũnjĩkãnyã ũjĩzú. ꞌÍ lã Lẹ̃vị̃tị́kã 16; Ẽbérẽ 9. ĩ ní zịị́ Kãyáfã rĩ vé jó agá. 4 Kộpi rikí lẹ́tị ndãá kíri kíri Yẹ́sụ̃ ri rụzú, ĩ ꞌdịkí rí ĩri drãá ꞌdĩísĩ rá. 5 Kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “Lẽ ꞌbâ rụkí ĩri ụ́ꞌdụ́ ụ̃mụ̃ nyazú rĩ gé ku, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbá rĩ pi ímụ́ íngá mgbárãsĩ ꞌbá drị̃gé gí.”
Ũkú ãzi ũdã ũdu Yẹ́sụ̃ drị̃gé
(Mãrákõ 14:3-9; Yũwánĩ 12:1-8)
6 Yẹ́sụ̃ kã rií adrií Bẽtẽníyã gá Sị̃mọ́nã ũfú ní ándúrú nyaá rĩ vé ãngá ꞌdãá, 7 ũkú ãzi ní ímụ́zú ũdu ẹ̃jị́ be ngụ̃ụ́pi ndrị̃ndrị̃ ni be mãlãngĩ agá, ũdu rĩ ãjẽ be ãmbúgú, ũkú rĩ íꞌdụ́ ũdu rĩ ũdãá Yẹ́sụ̃ drị̃gé, ị́sụ́ ãkũdẽ Yẹ́sụ̃ ri ínyá nya.
8 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi kâ tã ꞌdĩri ndreé, sẽ kộpi ẽ ẹ́sị́ ve rá. Kộpi ní zịzú kínĩ, “Ngá ũkú rĩ ní ũdu rĩ izazú ꞌdíni rĩ ãꞌdi? 9 Ĩ té ũdu ꞌdĩri sẽ je ãjẽ be ãmbúgú, ĩ té ícó mũfẽngã ni awa ꞌbá ngá ãkó rĩ pi ní.”
10 Yẹ́sụ̃ kã tã kộpi ní ꞌyoó ꞌdĩri yịị́, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ngá ĩmi ní rizú unuzú ũkú ꞌdĩri vé tã sĩ rĩ ãꞌdi? Ngá ĩri ní ꞌoó má ní ꞌdĩri, ĩri tã múké. 11 Ĩmi njị̃ị́ ri adri ꞌbá ngá ãkó rĩ pi be, ꞌbo má ícó adrií ĩmi be caá sâ be ãco ku. 12 Ũdu ũkú rĩ ní dãá má drị̃gé ꞌdĩri, ĩri ri mâ rụ́ꞌbá údé, úmvúlésĩ ĩ ímụ́ ma sị̃ ãní ꞌbụ́ agá. 13 Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, ꞌbá rĩ pi rikí dõ ụ́ꞌdụ́kọ́ múké rĩ ũlũú mụzú vũ drị̃gé sĩ, kộpi kpá ímụ́ tã ũkú ꞌdĩri ní ꞌoó má ní rĩ ũlũ rá, ꞌbá rĩ pi ẽ ígákí rí ĩrivé tã ãní.”
Yụ́dã ꞌbe Yẹ́sụ̃ ã ũli
(Mãrákõ 14:10-11; Lúkã 22:3-6)
14 Kúru Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi vé ãlu, ĩ ní zịị́ Yụ́dã Ĩsĩkãrĩyótã ní ꞌdezú mụzú atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi vúgá ꞌdãá, 15 ĩri ní zịzú kĩnĩ, “Á sẽ dõ Yẹ́sụ̃ ri rụụ́ ĩmi ní gí, ĩmi má ní ãꞌdi sẽ?” Kúru kộpi ní mũfẽngã fífí ẹ̃njị̃ị́pi ẹ̃njị̃ẹ̃njị̃ ni pi lãzú pụ̃kụ́ na, sẽzú ĩri ní. 16 Íꞌdózú sâ ꞌdãri gé, Yụ́dã íꞌdó rií lẹ́tị ndãá, ã rụkí rí Yẹ́sụ̃ ri ãní.
Yẹ́sụ̃ pi nyakí ínyá ụ̃mụ̃ vé rĩ ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be
(Mãrákõ 14:12-21; Lúkã 22:7-13; Yũwánĩ 13:21-30)
17 Ụ́ꞌdụ́ ĩ ní íꞌdózú Ụ̃mụ̃ ĩ ní Pánga ni ꞌBãá Údrá ku rĩ nyazú rĩ‡ 26:17 Ụ̃mụ̃ ĩ ní Pánga ni ꞌBãá Údrá ku rĩ nyazú rĩ: Yãhụ́dị̃ rĩ pi ri ụ̃mụ̃ ꞌdĩri nya ca ụ́ꞌdụ́ ẹ́zị̂rị̃, kộpi ri ụ́ꞌdụ́ Múngú ní ĩ pazú adringárá tụ́gẹ̃rị̃ rú ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi drị́gé sĩ rĩ vé tã ígá ãní. Ụ̃mụ̃ ꞌdĩri ĩ íꞌdó nya Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ gé. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-20. gé, ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ímụ́zú Yẹ́sụ̃ vúgá nõó, kộpi ní ĩri zịzú kínĩ, “Mí lẽ ꞌbâ mụkí ínyá mí ní lẽé nyaá Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé rĩ áꞌdí íngũgá?”
18 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi mụkí kụ̃rụ́ agá ꞌdaá, ĩmi ágó ãzi ị́sụ́, ĩmi ꞌyokí ĩri ní kínĩ, ‘Ímbápi kĩnĩ, mávé sâ ícó gí, á lẽ mụụ́ ụ̃mụ̃ Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé rĩ nyaá ꞌbá mâ pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be mívé ãngá.’ ” 19 Kúru ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní mụzú tã rĩ ꞌozú sụ̃ Yẹ́sụ̃ ní lũú ĩ ní rĩ tị́nị, kộpi ní mụzú ínyá Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé rĩ áꞌdízú ꞌdãlé.
20 Ụ̃tụ́ rĩ kã ꞌdeé, Yẹ́sụ̃ pi ní úrízú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi be ínyá nyangárá gá. 21 Kộpi kâ rií ínyá rĩ nyaá, Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ádarú á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, ꞌbá ãlu ĩmi ãsámvú gé ꞌdĩgé, ĩri ímụ́ mâ ũli ꞌbe nĩ.”
22 Tã ꞌdĩri sẽ ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ĩzãngã, ꞌbá ãlu ãlu íꞌdó rií ꞌyoó Yẹ́sụ̃ ní, “Úpí, ꞌbá déna ímụ́pi mî ũli ꞌbeépi rĩ ĩri ma ꞌi?”
23 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “ꞌBá ꞌbá ní rií ngá nyaá ĩri be sákãnĩ ãlu agá rĩ ímụ́ mâ ũli ꞌbe nĩ. 24 Ma ꞌBá Mvá ꞌi, ma ímụ́ drã rá, sụ̃ ĩ ní sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá rĩ tị́nị. ꞌBo ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ ímụ́ adri ágó mâ ũli ꞌbeépi rĩ vé ni, ĩ ímụ́ ĩri sẽ ꞌdị drã rá. ꞌBá tã ꞌoópi ꞌdíni ꞌdĩri, tịkí té dõ ĩri kuyé múké.”
25 Yụ́dã lẽépi Yẹ́sụ̃ ã ũli ꞌbeépi rĩ ní ĩri zịzú kĩnĩ, “Ímbápi, ꞌbá mí ní tã ni átá ꞌdĩri, mí ụ̃sụ̃ ꞌbá rĩ ma ꞌi?”
Yẹ́sụ̃ ní újázú ĩri ní kĩnĩ “Ẽ, ꞌbá rĩ mi ꞌi.”
Ínyá Úpí vé uletere rĩ vé nyangárá
(Mãrákõ 14:22-26; Lúkã 22:14-23; 1 Kõrínítõ 11:23-25)
26 Kộpi kâ íꞌdó ínyá rĩ nyaá, Yẹ́sụ̃ ní pánga rĩ íꞌdụ́zú, ĩri ní õwõꞌdĩfô sẽzú, ĩri ní ꞌa ni ãndĩzú, ĩri ní sẽzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi ꞌdụkí, ĩmi nyakí, ꞌdĩri rụ́ꞌbá mávé rĩ.”
27 Ĩri ní kópõ rĩ íꞌdụ́zú, ĩri ní õwõꞌdĩfô sẽzú Múngú ní, ĩri ní sẽzú kộpi ní, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi ãrẽvú céré, ĩmi mvụkí. 28 ꞌDĩri mávé ãrí má ní ũndĩ rụzú ꞌbá kárákará pi be rĩ.§ 26:28 ꞌDĩri mávé ãrí má ní ũndĩ rụzú ꞌbá kárákará pi be rĩ: Ãrí ꞌdĩri ꞌbá rĩ pi vé ũnjĩkãnyã ũjĩ, ĩri sẽ kộpivé ũndĩ Múngú be rĩ adri múké. ꞌBá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi rikí tị́, ãzini ndrị̃ị́ zãá Múngú ní rọ̃bọ̃ŋọ̃ rú, ã ũjĩ rí ĩvé ũnjĩkãnyã, ĩ adrikí rí ule. Rọ̃bọ̃ŋọ̃ ĩ ní zãá ꞌdĩri iꞌda Yẹ́sụ̃ vé drãngárá pẹtị alambaku sị́gé sụ̃ Kãbĩlõ Mvá Múngú vé rĩ tị́nị rĩ. Ãrí Yẹ́sụ̃ vé dãápi rọ̃bọ̃ŋọ̃ rú ꞌdĩri, ĩri ꞌbá céré ĩri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí rĩ pi trũ ĩvé ũnjĩkãnyã agásĩ. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 24:8; Lẹ̃vị̃tị́kã 16:11-19; Mãrákõ 14:24; Ẽbérẽ 9:15-22. Ãrí mávé dãápi vũgá ꞌdĩri ĩri sẽ Múngú ri ꞌbá rĩ pi trũ ĩvé ũnjĩkãnyã agásĩ rá. 29 Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, má ícó gõó vị́nyọ̃ mvụụ́ dị̃ị́ ku, cĩmgbá cazú ụ́ꞌdụ́ má ní mụzú vị́nyọ̃ úꞌdí mvụzú ĩmi be trụ́ má Ẹ́tẹ́pị vé mãlũngã agá ꞌdãri gé.”
30 Kộpi kâ úngó ngoó, vụ́drị̃ ni gé, kộpi ní ꞌdezú mụzú Írã Õlívẽ vé rĩ drị̃gé ꞌdãá.
Yẹ́sụ̃ kĩnĩ Pétẽró ri ímụ́ ꞌi gã rá
(Mãrákõ 14:27-31; Lúkã 22:31-34; Yũwánĩ 13:36-38)
31 Kúru Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ị́nị́ŋá nõri sĩ, ĩmi céré ímụ́ nga ápá rá tã ímụ́pi ꞌi ngaápi mâ rụ́ꞌbá gá rĩ sĩ, ĩmi ma ku ọ́ꞌdụ́kụ́lẹ, ãꞌdiãtãsĩyã sĩkí Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ,
“ ‘Ma ímụ́ ꞌbá kãbĩlõ úcépi rĩ ꞌdị drã rá,
kãbĩlõ rĩ pi ímụ́ ayi kpélékpélé.’ 26:31 Zãkãríyã 13:7
32 ꞌBo má kãdõ gõó íngá ídri rú, ma ꞌde mụzú ĩmi ẹndrẹtị gé sĩ drị̃drị̃, ꞌbâ mụ ꞌbâ ị́sụ́ ĩmi be ãngũ Gãlĩláyã vé rĩ gé ꞌdãá.”
33 Pétẽró ní ꞌyozú kĩnĩ, “ꞌBá rĩ pi dõ ápá tã ímụ́pi ꞌi ngaápi mî rụ́ꞌbá gá rĩ sĩ rá drãáãsĩyã, má ícó mi kuú ãluŋáni ku.”
34 Yẹ́sụ̃ ní újázú Pétẽró ní kĩnĩ, “Ádarú á lẽ ꞌyoó mí ní ꞌdíni, ị́nị́ŋá ãndrũ nõri sĩ, lõgúlõgú ní drĩ cẽré ꞌbezú kuyé rĩ gé, mi ímụ́ ma gã ca vú sĩ na, mi ꞌyo, ꞌí nị̃ ma kuyé.”
35 Pétẽró ní gõzú újázú kĩnĩ, “Má ícó ꞌyoó kínĩ á nị̃ mi kuyé ꞌdíni ku, ꞌbâ ũdrã mí be trụ́.” ꞌBá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ã ụrụkọ céré átákí nyo sụ̃ Pétẽró ní átá rĩ tị́nị.
Yẹ́sụ̃ zị Múngú ri Gẽtẽsẽmánĩ gé.
(Mãrákõ 14:32-42; Lúkã 22:39-46)
36 Kúru Yẹ́sụ̃ ní ꞌdezú mụzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be vũrã ĩ ní zịị́ Gẽtẽsẽmánĩ rĩ gé ꞌdãá, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi úríkí ꞌdĩgé, ma drĩ mụ Múngú ri zị.” 37 Jị Pétẽró ri, ãzini Zẽbẽdáyõ ẹnjịpị́ị Yõkóbũ pi Yũwánĩ be mụzú ꞌí vúgá sĩ ĩndĩ. Ĩzãngã íꞌdó fií ẹ́sị́ ni agá ambamba. 38 Ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩzãngã ŋõ mâ ẹ́sị́ drãdrã ẽ tị ị́sụ́. Ĩmi adrikí ꞌdĩgé, lẽ ĩmi adrikí mị be mgbọ.”
39 Yẹ́sụ̃ kã mụụ́ vụ̃ụ́ mãdã, ĩri ní kũmũcí ũtị̃zú, ꞌî drị̃ sị̃zú vũgá, ĩri ní Múngú ri zịzú kĩnĩ, “Má Ẹ́tẹ́pị, ícó dõ rá, mî ku ma rií ĩzãngã nyaá nóni ku. ꞌBo lẽ tã rĩ ã nga ꞌi sụ̃ mî ẹ́sị́ ní lẽé rĩ tị́nị, ã adri sụ̃ má ní lẽé rĩ tị́nị ku.”
40 Yẹ́sụ̃ kã ꞌi újá gõó vúlé ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá na rĩ pi vúgá ꞌdãá, ị́sụ́ kộpi ri ụ́ꞌdụ́ ko. Ĩri ní ꞌyozú Pétẽró ní kĩnĩ, “Ĩmi ícókí nyo adrií caá sâ ãlu mị be mgbọ ku? 41 Lẽ ĩmi adrikí mị be mgbọ, ĩmi zịkí Múngú ri, tã ũnjí ã ụ̃ꞌbị̃ rí ĩmi ku. Ĩmî ẹ́sị́ lẽ kõdô Múngú ri zịị́ rá, ꞌbo rụ́ꞌbá gá, ĩmi mũnyámúnya.”
42 Yẹ́sụ̃ ní gõzú mụzú Múngú ri zịzú dị̃ị́, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Má Ẹ́tẹ́pị, ꞌí ꞌdụ dõ ĩzãngã nõri mâ rụ́ꞌbá gá sĩ kuyé, múké ni, lẽ mâ nya ĩzãngã rĩ mụzú ĩyí, tã mî ẹ́sị́ ní lẽé rĩ ã nga ꞌi ĩyí.”
43 Yẹ́sụ̃ kã gõó ímụ́, ị́sụ́ ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi kokí ụ́ꞌdụ́ kpílíkpílí, ãꞌdiãtãsĩyã ụ́ꞌdụ́ rĩ ŋõ kộpi ẽ mị ambamba. 44 Vú na ni gé, gõ kpá kộpi kuú ꞌdĩgé, ꞌde mụụ́ Múngú ri zịị́ ĩri ní té zịị́ drị̃drị̃ rĩ tị́nị.
45 Ĩri ní ꞌi újázú ĩgõzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi vúgá nõó, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi drĩ ri ụ́ꞌdụ́ rĩ koko, ãzini ĩmi ri ãndẽ vu? Ĩmi ndrekí, sâ rĩ ícá ĩnyiŋá gí, ĩ ímụ́ ꞌBá Mvá ri rụ sẽ ꞌbá ũnjĩkãnyã ꞌoꞌbá rĩ pi drị́gé. 46 Ĩmi íngákí ụrụ, ꞌbâ mụkí! ꞌBá lẽépi mâ ũli ꞌbeépi rĩ ícá ĩnyiŋá gí!”
Yẹ́sụ̃ vé rụngárá
(Mãrákõ 14:43-50; Lúkã 22:47-53; Yũwánĩ 18:3-12)
47 Yẹ́sụ̃ kã rií átá, ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi vé ãlu Yụ́dã ní ícázú, ꞌbá bị́trị́ká ímụ́kí vú ni gé sĩ, kộpi céré ị́lị́ ãco ãco ni pi be ĩ drị́gé sĩ, ãzini túré pi be ĩ drị́gé sĩ. Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ãzini ꞌbá drị̃koma rú rĩ pi be ĩpẽkí ꞌbá ꞌdĩꞌbée ímụ́zú nĩ. 48 Yụ́dã lũ kộpi ní tã rĩ drị̃drị̃ kĩnĩ, “Má uꞌde dõ ꞌbá rĩ ẹzịị́ bẹ̃drị̃ sĩ, ágó rĩ adriípi ꞌdĩ, ĩmi rụkí ĩri.” 49 Kúru Yụ́dã ní mụzú Yẹ́sụ̃ vúgá ꞌdãá, ĩri ní ꞌyozú, “Ímbápi, mõdó mí ní!” Ĩri ní kúru Yẹ́sụ̃ ri uꞌdezú ẹzịzú bẹ̃drị̃ sĩ.
50 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ũndĩgó, mí ímụ́ gí, ꞌí ꞌo tã mí ní lẽé ꞌoó rĩ.”
Ãgõ ụrụkọꞌbée ní kúru ímụ́zú Yẹ́sụ̃ ri uꞌdezú rụzú. 51 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi vé ãlu ní ívé ị́lị́ ãco rĩ ínjézú, ĩri ní átálágú ãmbúgú rĩ vé ãtíꞌbá ẽ bị́ gazú mvọ́rụ́ ꞌdezú vũgá ꞌdãá.
52 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ĩri ní kĩnĩ, “ꞌÍ su mívé ị́lị́ ãco rĩ gõó ívé vũrã gá ꞌdãá ũzi. ꞌBá céré ãngũ úꞌdị́ꞌbá drãꞌbée ị́lị́ ãco sĩ rĩ pi, ĩ kpá ímụ́ kộpi úꞌdị́ ũdrã ị́lị́ ãco sĩ. 53 Mí ụ̃sụ̃ má ícó má Ẹ́tẹ́pị ri zịị́, ícó má ní mãlãyíkã ẹ̃ꞌdị́ ꞌdịꞌbée ngúlúmũ mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ ĩpẽé ímụ́ mâ ĩzã koó úꞌdíkírĩŋá nõgó ku? 54 ꞌBo á ꞌo dõ tã rĩ ꞌdíni, tã Búkũ Múngú vé rĩ ní átá ꞌdĩri ã nga rí ꞌi fũú tị ni gé ngóni?”
55 Sâ ꞌdãri gé, Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ní kĩnĩ, “Ĩmi ri ímụ́ ị́lị́ ãco ãco ni pi be, túré be, ĩmi lẽkí ímụ́ ma rụụ́, ĩmi ụ̃sụ̃kí ma ꞌbá ũnjí riípi ẹ̃ꞌdị́ ꞌdịị́pi ꞌbá ãngũ rụụ́pi ni pi be ni? Ụ́ꞌdụ́ céré, á ri ꞌbá rĩ pi ímbá Jó Múngú vé rĩ ã bóró gá ꞌdãá, ꞌbo ĩmi rụkí ma kuyé. 56 ꞌBo tã ꞌdĩri nga ꞌi ꞌdíni, tã nẹ́bị̃ rĩ pi ní sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá rĩ, ã nga rí ꞌi fũú tị ni gé bẽnĩ.” Kúru ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ngazú ápázú ꞌdĩísĩ rá, kukí Yẹ́sụ̃ ri kú ọ́ꞌdụ́kụ́lẹgúsĩ.
Yẹ́sụ̃ tu pá Yãhụ́dị̃ tã lịꞌbá rĩ pi ẹndrẹtị gé
(Mãrákõ 14:53-65; Lúkã 22:54-55, 63-71; Yũwánĩ 18:13-14, 19-24)
57 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ri rụꞌbá rĩ pi ní Yẹ́sụ̃ ri jịzú mụzú Kãyáfã vé ãngá ꞌdãá, Kãyáfã ri átálágú ãmbúgú. ꞌBá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi, ambugu Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ pi be, kộpi ri ĩ úmú ĩrivé ãngá ꞌdãá. 58 ꞌBo Pétẽró ꞌde mụzú Yẹ́sụ̃ vúgá sĩ, kộpi rikí mụụ́ ãsámvú sĩ, cĩmgbá ĩri ní cazú átálágú ãmbúgú rĩ vé bóró gá ꞌdãá. Ĩri ní fizú bóró agá ꞌdãá, ĩri ní úrízú ꞌbá ãngũ ũtẽꞌbá rĩ pi be trụ́, lẽ tẽé ndreé dõ tã Yẹ́sụ̃ vé rĩ ã ụ̃dụ̃ ĩri adri ngóni.
59 Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ꞌbá tã lịꞌbá rĩ pi be, kộpi lẽkí tã ũnjõ vé ni ndãá ị́sụ́ Yẹ́sụ̃ rụ́ꞌbá gá, ĩ ꞌdịkí rí ĩri drãá rá. 60 ꞌBá kárákará ã átákí dõ tã rĩ ũnjõ sĩ Yẹ́sụ̃ rụ́ꞌbá gá drãáãsĩyã, kộpi ị́sụ́kí tã ãzi ĩ ní ícózú Yẹ́sụ̃ ri ꞌdịzú ni kuyé.
Ụ̃dụ̃ ni gé, ꞌbá ị̃rị̃ pi ímụ́kí pá tuú, 61 kộpi kínĩ, “Ágó ꞌdĩri ꞌyo ándúrú kĩnĩ, ‘Ma Jó Múngú vé rĩ ũsị̃ vũgá, ma gõ sị ụ́ꞌdụ́ na agá.’ ”
62 Átálágú ãmbúgú rĩ ní íngázú pá tuzú ụrụ sĩ, ĩri ní ꞌyozú Yẹ́sụ̃ ní kĩnĩ, “Tã ãgõ ꞌdĩꞌbée ní rií ũmbĩí mí drị̃gé kárákará ꞌdĩꞌbée, ꞌí ꞌyo átángá mí tị gé sĩ ku ãsĩ?” 63 ꞌBo Yẹ́sụ̃ újí ꞌî kíri.
Átálágú ãmbúgú rĩ ní ꞌyozú ĩri ní kĩnĩ, “ꞌÍ sõ ũyõ Múngú adriípi ídri rú rĩ ẹndrẹtị gé, ꞌí lũ ꞌbá ní, mi Kúrísítõ Múngú Mvọ́pị ꞌi?”
64 Yẹ́sụ̃ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, “Tã mí ní átá ꞌdĩri pịrị. Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, ma ꞌBá Mvá ꞌi, úmvúlésĩ ĩmi ímụ́ ma ndre, ma úrí Múngú Ũkpõ ꞌDị́pa vé drị́ ẹ̃ndẹ́pị gé, ma ĩgõ ímụ́ ꞌbụ̃ gé ꞌdãásĩ vũgá nõó ị́rị́bị́tị agásĩ.”
65 Átálágú ãmbúgú rĩ ã ꞌa ve ũnjí ũnjí, rụ ívé bõngó ãsĩí, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ágó nõri ide Múngú ri! Ngá ꞌbá ní ꞌbá ãzi lẽzú ẽ ímụ́ ágó ꞌdĩri vé tã ũlũú rĩ ãꞌdi? Ĩmi yịkí tã ágó rĩ ní Múngú ri idezú rĩ gí. 66 Ĩmi lẽkí ã lịkí tã drị̃ ni gé íngóni?”
Kộpi ní újázú kínĩ, “Ágó ꞌdĩri, lẽ ã ꞌdịkí ĩri drãá rá.”
67 Kộpi ní tụ̃sụ́ úwézú ẹndrẹtị ni gé, kộpi ní ꞌdezú ĩri ũgbãzú. Ụrụkọꞌbée ní ĩri usazú. 68 Kộpi ní ꞌyozú ĩri ní kínĩ, “Kúrísítõ, mí ámá, ãꞌdi gbã mi nĩ?”
Pétẽró gã Yẹ́sụ̃ ri sĩ
(Mãrákõ 14:66-72; Lúkã 22:56-62; Yũwánĩ 18:15-18, 25-27)
69 Sâ ꞌdãri gé, Pétẽró úrí kuú ãmvé jó rizú tã lịzú rĩ ã bóró gá ꞌdãá, mvá ũkú ãzi ãtíꞌbá rú ni ní ímụ́zú, ĩri ní ꞌyozú Pétẽró ní kĩnĩ, “Ĩmi rikí ándúrú adrií Yẹ́sụ̃ adriípi Gãlĩláyãgú rĩ be trụ́.”
70 Pétẽró ní gãzú ꞌbá rĩ pi ẹndrẹtị gé ꞌdĩgé kĩnĩ, “Á nị̃ kuyé mi dõ ri tã ngõri átá!”
71 Kúru Pétẽró ní ꞌdezú mụzú kání rĩ vé kẹ̃ẹ́tịlé gá ꞌdãá, mvá ũkú ãzi ní ĩri ndrezú, mvá ũkú rĩ ní ꞌyozú ꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, “Ágó nõri, kộpi rikí ándúrú adrií Yẹ́sụ̃ Nãzẽrétãgú rĩ be trụ́.”
72 Pétẽró gõ kpá gãá dị̃ị́, ĩri ní ũyõ sõzú kĩnĩ, “Á nị̃ mâ ágó ꞌdĩri kuyé!”
73 Kã adrií mãdã, vụ́drị̃ ni gé, ꞌbá ụrụkọꞌbée pá tuꞌbá ꞌdãlé rĩ pi ní ímụ́zú Pétẽró vúgá nõó, kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “ꞌBá nị̃kí rá, mi ꞌbá ꞌdĩꞌbée vé ọ́gụ́pị. Ụ́ꞌdụ́kọ́ mí ní rizú átázú rĩ lũ ꞌbá ní kínĩ, mi Gãlĩláyãgú.”
74 Pétẽró ní ꞌi trizú ũgõgõlé rú kĩnĩ, “Múngú ã sẽ mâ ị́sụ́ drị̃lé ũnjí, á nị̃ mâ ágó ꞌdĩri kuyé.”
Koro lõgúlõgú ní cẽré ꞌbezú. 75 Pétẽró ní tã Yẹ́sụ̃ ní ándúrú ꞌyoó ꞌí ní, “Lõgúlõgú ní drĩ cẽré ꞌbézú kuyé rĩ gé, mi ma gã ca vú na” ꞌdãri ã tã ígázú. Kúru Pétẽró ní fũzú mụzú ãmvé ꞌdãá, ĩri ní íꞌdózú ngozú mádrã mádrã rú.
*26:2 26:2 Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ: Yãhụ́dị̃ rĩ pi ri ụ́ꞌdụ́ Múngú ní ọ́tụ́ ẹlịzú Ĩsẽrélẽ rĩ pi vé jó rĩ pi tị gé sĩ Ẽjẽpétõ gá ꞌdãá rĩ vé tã ígá. Ọ́tụ́ kộpi ẹ́ꞌbị́pị́ị ũbẽkí kãbĩlõ ã ãrí ĩvé kẹ̃ẹ́tị ẽ ẹ̃rị̃fe gá sĩ, sẽ Múngú úꞌdị́ kộpi kuyé. Múngú úꞌdị́ ꞌbá Ẽjẽpétõ vé kãbĩlõ ãrí ũbẽꞌbá ĩvé kẹ̃ẹ́tị ẽ ẹ̃rị̃fe gá sĩ kuyé rĩ pi vé anji ãgõ kãyú rĩ pi ũdrãá ꞌbá ãlu ãlu vé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé sĩ rá. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-28; Mãtáyo 26:2; Mãrákõ 14:1; Lúkã 2:41; Yũwánĩ 2:13; Ẹ̃zị́ 12:4; 1 Kõrínítõ 5:7; Ẽbérẽ 11:28.
†26:3 26:3 Átálágú ãmbúgú rĩ: Átálágú ãmbúgú rĩ ndẽ atala rĩ pi céré, ãꞌdiãtãsĩyã ĩri ꞌyéŋá fi Jó Múngú vé rĩ agá Vũrã Uleteretere rĩ agá ꞌdãá nĩ, ĩri fi vú ãlu ílí ãlu agá. Ĩri ãrí rọ̃bọ̃ŋọ̃ vé rĩ jị ũnjĩkãnyã ũjĩzú. ꞌÍ lã Lẹ̃vị̃tị́kã 16; Ẽbérẽ 9.
‡26:17 26:17 Ụ̃mụ̃ ĩ ní Pánga ni ꞌBãá Údrá ku rĩ nyazú rĩ: Yãhụ́dị̃ rĩ pi ri ụ̃mụ̃ ꞌdĩri nya ca ụ́ꞌdụ́ ẹ́zị̂rị̃, kộpi ri ụ́ꞌdụ́ Múngú ní ĩ pazú adringárá tụ́gẹ̃rị̃ rú ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi drị́gé sĩ rĩ vé tã ígá ãní. Ụ̃mụ̃ ꞌdĩri ĩ íꞌdó nya Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ gé. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 12:17-20.
§26:28 26:28 ꞌDĩri mávé ãrí má ní ũndĩ rụzú ꞌbá kárákará pi be rĩ: Ãrí ꞌdĩri ꞌbá rĩ pi vé ũnjĩkãnyã ũjĩ, ĩri sẽ kộpivé ũndĩ Múngú be rĩ adri múké. ꞌBá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi rikí tị́, ãzini ndrị̃ị́ zãá Múngú ní rọ̃bọ̃ŋọ̃ rú, ã ũjĩ rí ĩvé ũnjĩkãnyã, ĩ adrikí rí ule. Rọ̃bọ̃ŋọ̃ ĩ ní zãá ꞌdĩri iꞌda Yẹ́sụ̃ vé drãngárá pẹtị alambaku sị́gé sụ̃ Kãbĩlõ Mvá Múngú vé rĩ tị́nị rĩ. Ãrí Yẹ́sụ̃ vé dãápi rọ̃bọ̃ŋọ̃ rú ꞌdĩri, ĩri ꞌbá céré ĩri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí rĩ pi trũ ĩvé ũnjĩkãnyã agásĩ. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 24:8; Lẹ̃vị̃tị́kã 16:11-19; Mãrákõ 14:24; Ẽbérẽ 9:15-22.
26:31 26:31 Zãkãríyã 13:7