1 Na'a, dan' žejḻe'žo che Dios, nnezlžo si'žo da' žx̱en ḻáže'žo, na' nak bia' da' bi na' ḻe'elžo. 2 Ki bejḻe'gak x̱a wdé chežo ka' che Dios, na' che ḻen nyejw ḻe'e yiche la'y kan goken chégake', da' ẕnnan: “Bežójgake' chawe' ḻaw Dios.”

3 Dan' žejḻe'žo che Dios, nnezlžo bene' Ḻe' yežlyó nga ḻen to díža'ze. Ḻezka', katen' ben Dios yógo'te da' ẕḻe'elžo, bkonle' žin da' bi na' soan.

4 Dan' bejḻé' Abel, ẕi'n Adán, che Dios, na' bdie' žen che bia yíx̱e'do' ka' ḻaw Dios, to da' záka'žen ka da' bde Kaín, bi' bíche'be' Abel na' ḻaw Dios, na' che ḻen Dios bchaḻje' che Abel na', na' wnné' nake' chawe', na' wdape' ba la'ne dan' bdie' ḻawe' Ḻe'. Ḻa'kze ba nat Abel na', na' zejte na'a ža, naken kan ne ẕchaḻje', dan' bejḻi'e che Dios.

5 Dan' bejḻé' Enok, ẕa'só Adán na' che Dios, wdíe' ya'abá che Dios, na' bi gote', na' biž bḻé'egekle' ḻe', dan' Dios bechi'e ḻe', na' nyejw ḻe'e yiche la'y kan nak chie', da' ẕnnan: “Zga'ale kate' Dios bechi'e ḻe', Enok na' bene' da' žaz ḻaže' Dios.” 6 Na'a, cha' bi žejḻe'žo che Dios, bi gak gonžo da' žaz ḻaže'e Ḻe', na' nich bíga'žo ḻaw Dios, žon byenen chejḻe'žo zoakze' Ḻe', na' žechebe' che no benne' ẕnnable' Ḻe' gákḻene' ḻe'.

7 Katen' Dios bzejni'ile' Noé kan žaḻa' gakgak da' bi na' gekle Noé na', dan' bejḻi'e che Dios, ben Noé na' kan ẕnna x̱tiža' Dios, na' bene' barkw ẕen na' da' nzin' Arka, na' ḻo barkwn' belagak lježe' ka' tẕen ḻen ḻe'. Dan' bejḻi'e che Dios, bene' ga nak bia' nžog chegak benách ka' nníta'gake' yežlyó nga gátgake', na' belé' ḻo nisen' dan' bejḻi'e che Dios.

8 Katen' Dios bḻiže' Bran, dan' bejḻé' Bran na' che Dios, na' bene' kan ẕnna x̱tiža' Dios na', na' bezé'e laže' nich cheje' ḻo latjen' da' žaḻa' si'e ka to da' gaken chie' to chi'ize, na' bžoje' laže' ḻa'kze bi wnnezle' gan žaḻa' cheje'. 9 Dan' bejḻé' Bran na' che Dios, goke' ka to benne' zi'to' ḻo yežlyón' da' bchebe ḻaže' Dios wneẕjwe' chie'. Wzóe' to ḻo yo'o láže'do', na' ḻezka' ben Isaak, ẕi'n Bran na', na' ḻezka' ben Jakob, ẕa'só Bran na', benne' ka' bchebe ḻaže' Dios wneẕjwe' chégake' dan' bchebe ḻaže'e wneẕjwe' che Bran na'. 10 Ki ben Bran na', dan' bx̱en ḻaže'e gata' chie' yežen' da' zoan to chi'ize ḻen ze'e chen, dan' ben Dios.

11 Ḻezka' Sara, ẕo'le Bran na', ḻa'kze goke' no'le wbíž, bejḻi'e che Dios, na' Ḻe' bneẕjwe' chie' yeḻa' wak nich golj to bi' že'n chie'. Golj to x̱kwide' byodo' chie' ḻa'kze ba wdé yiz chie', dan' bejḻi'e che Dios gone' kan ẕnna x̱tiže'e da' bchebe ḻaže'e chie'. 12 Che ḻen, ḻa'kze Bran na' ba bgól-ḻi'e, goljgak zanḻe'e ẕa'sóe' ka', na' gókgake' kan zej nak belj ya'abá ka', na' kan že' yož žoa'a to yego ẕen, na' nitó benne' bi gak wlabe' ḻégake'.

13 Yógo'te benne' ki gótgake', na' bi wẕí'gake' dan' bchebe ḻaže' Dios wneẕjwe' chégake', san bejḻé'gake' che Dios, na' zí'to'ze bḻé'egekle' dan' žaḻa' sí'gake'. Bejḻé'gake' che Dios, na' bcháḻjgake' chen. Ka' goken, bḻoé'egekle' zej nake' ka benne' zi'to' ka', benne' ka' želdaze' yežlyó nga. 14 Benne' ka' ẕcháḻjgake' ki, ẕḻoé'egekle' želyilje' to latje da' gaken lážgake'. 15 Chela' belzá' ḻáže'gake' ki che yežlyó gan bžójgake', na' gok yeyéjgake' ga na', 16 san belzá' ḻáže'gake' che to yežlyó da' nakžen chawe', dan' zoan ya'abá che Dios. Che ḻen bi žedoé'el Dios kate' ẕnnágake' nake' Ḻe' Dios chégake', na' ba bkweze' to yež chégake'.

17 Dan' bejḻé' Bran na' che Dios, katen' Dios wẕí' bi'e ḻe', bdie' x̱kwide' Isaak chie' ḻaw Dios kan ẕdégake' bia ka' žótgake'-ba' ḻawe' Ḻe'. Ba wzóa Bran na' wdíe' x̱kwide' byo nežw chie' ḻaw Dios ḻa'kze nakbe' x̱kwiden' bchebe ḻaže' Dios wneẕjwe' chie'. 18 Ki bene' ḻa'kze Dios gože' ḻe', na' wnné': “Ḻona' x̱kwide' Isaak chio' gona' ga nníta'gak ẕa'só' ka'.” 19 Ki ben Bran na' dan' gókbe'ele' nap Dios yeḻa' wak yesbane'-be' ḻo yeḻa' got, na' ka to da' žsaka' ḻebžo, wak nnažo bezi'e-be' ḻo yeḻa' got ḻa'kze bi gotbe'.

20 Dan' bejḻé' Isaak na' che Dios, wnnable' Dios gon chawe'e x̱kwide' Jakob, na' x̱kwide' Esaú, kan zej nak da' sí'gakbe' ža ka' da' zá'gaken. 21 Dan' bejḻé' Jakob na' che Dios, katen' za' gate' wnnable' Dios gon chawe'e to to ẕi'n Jwsé, na' bka'n ẕene' Dios, kate' ne nyechwe' ḻo bar chie'. 22 Dan' bejḻé' Jwsén' che Dios, katen' za' gate', bchaḻje' che ža katen' ẕa'só Israel yežójgake' ḻo yežlyó Egipto, na' gože' ḻégake' kan žaḻa' chjwá'gake' žit chie' ḻo yežlyón' gan chejnníta'gake'.

23 Dan' bejḻe'gak x̱a x̱na' x̱kwide' Moisés che Dios, katen' golj x̱kwiden', na' bkáche'gake'-be' chonne byo', dan' bḻé'egekle' x̱kwide' byodon' nakbe' x̱tan, na' bi bžébegake' bennen' ẕnna bi'e ḻo yežlyó Egipto, bennen' gože' ḻégake' gótgake' x̱kwide' byodo' ka'. 24 Dan' bejḻé' Moisés na' che Dios, kate' bgolbe', biž be'be' latje wzóagake' labe' x̱kwide' byo che ẕi'n no'le Benne' Faraón, bennen' wnná bi'e ḻo yežlyó Egipto na'. 25 Ki benbe' dan' goklbe' gakže chawe' sáka'be' tẕen ḻen benách ka' che Dios ka yebéḻenlbe' to chí'ido'ze da' ka' žebéḻengekle benne' ka' žóngake' doḻa'. 26 Goklbe' záka'že wḻíž zi'gak benách ka' ḻebe', kan gok che Benne' Criston', ka gata' chebe' yeḻa' wnni'a chegak benách Egipto ka', dan' wzá' ḻáže'be' che da' yebí'i Dios chebe'. 27 Wdé na', dan' bejḻé' Moisés na' che Dios, bžoje' ḻo yežlyó Egipto, na' bi bžebe' yeḻa' ẕža'a che bennen' wnná bi'e ḻo yežlyó Egipto na', na' bzoele' kan žon to benne' ẕḻe'ele' Dios, Bennen' bi gak ḻe'elžo-ne'.

28 Dan' bejḻé' Moisés na' che Dios, bene' Lni Pasko' kan gož Diosen' ḻe' gone', na' btope' žen gan žó'ogake' lížgake' ka', nich teze wbás che ya'abá ga na', bennen' žaḻa' gote' x̱kwide' byo nežw ka' chegak benách Egipto ka', na' bi gote' ẕi'ngak benne' Israel ka'. 29 Dan' bejḻe'gak benne' Israel ka' che Dios, wdégake' ḻo yo biž gachje ḻáwe'le nisdo' da' nzin' Nisdo' X̱na. Katen' gónegekle benne' Egipto ka' tégake' ga na', na' gótgake' ḻo nisen'.

30 Dan' bejḻe'gak benne' Israel ka' che Dios, kate' beyóž wdégake' dot kwit yež Jerikó tža tža gaže ža, na' byinnj ze'e da' wdape chi'in yežen'. 31 Dan' bejḻé' Rahab che Dios, no'len' bneẕjwe' benách ka' latje, bi gote' tẕen ḻen benách Jerikó ka', benne' ka' bi béngake' kan ẕnna x̱tiža' Dios. Ka' goken chie' dan' wdape' ba la'ne benne' Israel ka', benne' ka' bedjwíalangake' da' žákḻenen benách Jerikó ka'.

32 ¿Bíẕaže žaḻa' nnia'? Žiažje latje wchaḻja' kan bengak Jedeón, na' Barak, na' Sansón, na' Jefté, na' Dabí, na' Samuel, na' benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios. 33 Dan' bejḻé'gake' che Dios, blej bchóchgake' da' zan yež ẕen ka', na' béngake' da' naken chawe', na' wẕí'gake' da' ka' bchebe ḻaže' Dios wneẕjwe' chégake'. Bséjwgake' žoá'agak beže yix̱e' ka'. 34 Belágake' ḻo yi' ẕen ka'. Belágake' ḻo na'gak benne' ka' gónegekle' gótgake' ḻégake' ḻen ya ntoche' ka'. Dios beyón choche' ḻégake' kate' bedó ḻáže'gake', na' beyák chóchgake' ḻo wdiḻe. Blággake' benne' zan chegak yež zi'to' ka', benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe. 35 No'le chégake', no'le ka' wnníta'gake' ža ka', bezí'gake' x̱kwide' ka' che chégake' katen' bebángakbe' ḻo yeḻa' got.

Yebaḻe benne' ka' gótgake' ḻo na'gak benne' ka' bsaka' zí'gake' ḻégake', na' dan' bi gónegekle' kwásḻengake' Dios, bi wẕí'gake' latje wsangak benách ka' ḻégake', nich gata' yeḻa' yebán ḻo yeḻa' got chégake', dan' gókgekle' záka'žen. 36 Yebaḻe' bzóegekle' yeḻa' žon ditjle, na' yeḻa' zi' che yid, na' byéjwgake' liž ya, gan bžéjgake' do ya. 37 Bže'egak benách ka' baḻe' yej, na' bchéza'gake' yebaḻe'. Bsaka' zí'gake' ḻégake', na' bétgake' baḻe' ḻen ya ntoche'. Wdégake' nile na'le, na' gókwgake' yid ẕagak ẕila' ka', na' chibo ka'. Gókgake' benne' yache', na' belzáka'ḻi'e, na' besbága'gak benách ka' ḻégake' ẕia. 38 Ki gokgak benne' ka', na' benách ka' wnníta'gake' yežlyó nga bi gókgake' zi sí'gake' yeḻa' ba nez ẕen chégake'. Wdágakze' ḻo latje dach ka', na' ḻaw ya'a ka', na' wnníta'gakze' ḻo bloj ka', na' ḻo yežw ka' ẕan yo. 39 Yógo'tegake' bežójgake' chawe' ḻaw Dios dan' bejḻé'gake' chie' Ḻe', ḻa'kze bi wẕí'gake' yežlyón' da' bchebe ḻaže' Dios wneẕjwe' chégake'. 40 Ka' goken, dan' ba bkwez Dios chežo to da' nakžen chawe' nich katen' yeyone' ḻégake' dot chawe', žo'o ni gónḻenžo ḻégake' tẕen.