1 Pavel, povolaný apoštol Ježíše Krista, skrze vùli Boží, a bratr Sostenes, 2 Církvi Boží, kteráž jest v Korintu, posvìceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteøíž vzývají jméno Pána našeho Jezukrista na všelikém místì, i jejich i našem: 3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. 4 Dìkuji Bohu svému vždycky za vás pro tu milost Boží, kteráž dána jest vám v Kristu Ježíši, 5 Že ve všem obohaceni jste v nìm, v každém slovu a ve všelikém umìní, 6 Jakož svìdectví Kristovo upevnìno jest mezi vámi, 7 Takže nemáte žádného nedostatku ve všeliké milosti, oèekávajíce zjevení Pána našeho Jezukrista, 8 Kterýžto i utvrdí vás až do konce bez úhony ke dni pøíští Pána našeho Jezukrista. 9 Vìrnýꜜ jest Bùh, skrze nìhož povoláni jste k úèastenství Syna jeho Jezukrista, Pána našeho. 10 Prosímꜜ vás pak, bratøí, skrze jméno Pána našeho Jezukrista, abyste jednostejnì mluvili všickni a aby nebylo mezi vámi roztržek, ale buïte spojeni jednostejnou myslí a jednostejným smyslem. 11 Nebo oznámeno jest mi o vás, bratøí moji, od nìkterých z èeledi Chloe, že by mezi vámi byly rùznice. 12 Míním pak toto, že jeden každý z vás øíká: Já jsem Pavlùv, já Apollùv, já Petrùv, já pak Kristùv. 13 Zdali rozdìlen jest Kristus? Zdali Pavel ukøižován jest za vás? Anebo zdali jste ve jménu Pavlovu pokøtìni byli? 14 Dìkuji Bohu, že jsem žádného z vás nekøtil, než Krispa a Gáia, 15 Aby nìkdo neøekl, že jsem ve jméno své køtil. 16 Køtilꜜ jsem také i Štìpánovu èeled. Více nevím, abych koho jiného køtil. 17 Nebo neposlal mne Kristus køtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti øeèi, aby nebyl vyprázdnìn køíž Kristùv. 18 Nebo slovo køíže tìm, kteøíž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteøíž spasení dosahujeme, moc Boží jest. 19 Nebo psáno jest: Zahladím moudrost moudrých, a opatrnost opatrných zavrhu. 20 Kde jest moudrý? A kde uèený? A kde chytrák tohoto svìta? Zdaliž Bùh neobrátil moudrosti tohoto svìta v bláznovství? 21 Nebo když v moudrosti Boží svìt nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázaní spasiti vìøící, 22 Ponìvadž i Židé zázrakù žádají, i Øekové hledají moudrosti. 23 Myꜜ pak kážeme Krista ukøižovaného, Židùm zajisté pohoršení, a Øekùm bláznovství, 24 Ale povolaným, i Židùm i Øekùm, Krista, Boží moc a Boží moudrost. 25 Nebo to bláznovství Boží jest moudøejší nežli lidé a mdloba Boží jest silnìjší než lidé. 26 Vidíte zajisté povolání vaše, bratøí, že nemnozí moudøí podle tìla, nemnozí mocní, nemnozí urození; 27 Ale což bláznivého jest u svìta, to sobì vyvolil Bùh, aby zahanbil moudré, a to, což jest u svìta mdlé, Bùh vyvolil, aby zahanbil silné. 28 A neurozené u svìta a za nic položené vyvolil Bùh, ano hned, kteréž nejsou, aby ty vìci, kteréž jsou, zkazil, 29 Proto aby se nechlubilo pøed oblièejem jeho žádné tìlo. 30 Vy pak jste z nìho v Kristu Ježíši, kterýž uèinìn jest nám moudrost od Boha, i spravedlnost, i posvìcení, i #vykoupení, 31 Aby se tak dálo, jakož jest napsáno: Kdo se chlubí, v Pánu se chlub.