2
A umíniv Šalomoun stavìti dùm jménu Hospodinovu, a dùm svùj královský, Odeètl Šalomoun sedmdesát tisíc nosièù a osmdesát tisíc tìch, kteøíž tesali na hoøe, a úøedníkù nad nimi tøi tisíce a šest set. Poslal také Šalomoun k Chíramovi králi Tyrskému, øka: Jakž jsi se choval k Davidovi otci mému, posílaje mu døíví cedrové, aby sobì stavìl dùm k bydlení, tak èiò i mnì. Nebo aj, já stavìti chci dùm jménu Hospodina Boha svého, aby posvìcen byl jemu k tomu, aby se pøed ním kadilo vonnými vìcmi, a k ustaviènému pøedkládání chlebù, i k zápalným obìtem, ranním i veèerním, ve dny sobotní a novomìsíèné, i na slavnosti Hospodina Boha našeho, což v Izraeli na vìky trvati má. Dùm pak, kterýž stavìti chci, veliký býti má; nebo Bùh náš vìtší jest nade všecky bohy. Aè kdo jest, ješto by mohl dùm jemu vystavìti, ponìvadž ho nebe i nebesa nebes obsáhnouti nemohou? Ano i já kdo jsem, abych jemu dùm vystavìti mìl, než toliko k tomu, aby se kadilo pøed ním? Protož nyní pošli mi muže umìlého, kterýž by umìl dìlati na zlatì, na støíbøe, na mìdi, na železe, i z zlatohlavu a z èervce, a z postavce modrého, a kterýž by umìl øezati øezby s jinými umìlými, kteøíž jsou u mne v Judstvu a v Jeruzalémì, kteréž zjednal David otec mùj. Pøes to pošli mi také døíví cedrového a jedlového, a algumim z Libánu; nebo vím, že služebníci tvoji umìjí sekati døíví Libánské. A hle, služebníci moji budou s služebníky tvými, Aby mi pøipravili dostatek døíví; nebo dùm, kterýž já stavìti chci, veliký býti má a slavný. 10 A aj, dám na dìlníky, kteøíž sekati mají døíví, pšenice semlené služebníkùm tvým dvadcet tisíc mìr, a dvadcet tisíc mìr jeèmene, a dvadcet tisíc lák vína, a dvadcet tisíc tun oleje. 11 I odpovìdìl Chíram král Tyrský psáním, kteréž poslal k Šalomounovi: Jistì, žeꜜ miluje Hospodin lid svùj, protož tì ustanovil nad nimi za krále. 12 Øekl dále Chíram: Požehnaný Hospodin Bùh Izraelský, kterýž uèinil nebe i zemi, a kterýž dal králi Davidovi syna moudrého, umìlého, rozumného a opatrného, aby vystavìl dùm Hospodinu a dùm svùj královský. 13 Protož posílámꜜ teï muže moudrého, umìlého a opatrného, kterýž byl u Chírama otce mého, 14 Syna jedné ženy ze dcer Dan, otce pak mìl Tyrského, kterýž umí dìlati na zlatì, na støíbøe, na mìdi, železe, kamení a na døíví, i z šarlatu, z postavce modrého, z kmentu a z èervce, tolikéž øezati všelijaké øezby, a vymysliti všelijaké dílo, kteréž dáno mu bude s moudrými tvými, a s moudrými pána mého Davida otce tvého. 15 Pšenice však toliko a jeèmene, oleje a vína, což øekl pán mùj, nechꜜ pošle služebníkùm svým. 16 My pak nasekáme døíví z Libánu, což ho koli bude potøebí tobì, a pøiplavíme je tobì v voøích po moøi k Joppe, a ty dáš je voziti do Jeruzaléma. 17 A tak seètl Šalomoun všecky cizozemce, kteøíž byli v zemi Izraelské po seètení tom, kterýmž seètl je David otec jeho, a nalezeno jich sto a padesát tisíc, tøi tisíce a šest set. 18 I vybral z nich sedmdesát tisíc nosièù, a osmdesát tisíc tìch, kteøíž sekali na hoøe, tøi pak tisíce a šest set úøedníkù, kteøíž lid k dílu pøídrželi.