Druhá Samuelova
1
1 Stalo se pak po smrti Saulovì, když se navrátil David od porážky Amalechitských, že pobyl v Sicelechu za dva dni. 2 A aj, dne tøetího pøišel jeden z vojska Saulova, maje roucho roztržené a prach na hlavì své. Kterýž když pøišel k Davidovi, padl na zemi a poklonil se. 3 I øekl jemu David: Odkud jdeš? Jemuž odpovìdìl: Z vojska Izraelského utekl jsem. 4 Opìt øekl jemu David: Cože se stalo? Medle, povìz mi. Kterýž odpovìdìl: To, že utekl lid z boje, a množství lidu padlo a zbito jest; též i Saul i Jonata syn jeho zbiti jsou. 5 Øekl ještì David mládenci, kterýž mu to oznámil: Kterak ty víš, že umøel Saul i Jonata syn jeho? 6 Odpovìdìl mládenec, kterýž to oznamoval jemu: Náhodou pøišel jsem na horu Gelboe, a aj, Saul nalehl byl na kopí své, a vozové i jezdci postihali ho. 7 Kterýžto ohlédna se zpátkem, uzøel mne a zavolal na mne. I øekl jsem: Aj, teï jsem. 8 Tedy øekl mi: Kdo jsi ty? Odpovìdìl jsem jemu: Amalechitský jsem. 9 I øekl mi: Pøistup medle sem a zabí mne, nebo mne obklíèila úzkost, a ještì všecka duše má jest ve mnì. 10 Protož stoje nad ním, zabil jsem ho, nebo jsem vìdìl, že nebude živ po svém pádu. A vzal jsem korunu, kteráž byla na hlavì jeho, i záponu, kteráž byla na rameni jeho, a teï jsem to pøinesl ku pánu svému. 11 Tedy David uchytiv roucho své, roztrhl je; tolikéž i všickni muži, kteøíž s ním byli. 12 A nesouce smutek, plakali a postili se až do veèera pro Saule a pro Jonatu syna jeho, i pro lid Hospodinùv a pro dùm Izraelský, že padli od meèe. 13 Øekl pak David mládenci, kterýž mu to oznámil: Odkud jsi ty? Odpovìdìl: Syn muže pøíchozího Amalechitského jsem. 14 Opìt mu øekl David: Kterak jsi smìl vztáhnouti ruku svou, abys zahubil pomazaného Hospodinova? 15 A zavolav David jednoho z mládencù, øekl jemu: Pøistoupì, oboø se na nìj. Kterýžto udeøil ho, tak že umøel. 16 I øekl jemu David: Krev tvá budiž na hlavu tvou, neboꜜ jsou ústa tvá svìdèila na tebe, økouce: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova. 17 Tedy naøíkal David naøíkáním tímto nad Saulem a nad Jonatou synem jeho, 18 (Pøikázav však, aby synové Judovi uèeni byli støíleti z luku, jakož psáno v knize Upøímého.): 19 Ó kráso Izraelská, na výsostech tvých zranìni, jakꜜ jsou padli udatní! 20 Neoznamujtež v Gát, ani toho ohlašujte na ulicích Aškalon, aby se neveselily dcery Filistinských, a neplésaly dcery neobøezaných. 21 Ó hory Gelboe, ani rosa, ani déšꜜ nespadej na vás, ani tu buï pole úrodné; nebo tam jest povržen štít udatných, štít Saulùv, jako by nebyl pomazán olejem. 22 Od krve ranìných a od tuku udatných luèištì Jonatovo nikdy zpìt neodskoèilo, a meè Saulùv nenavracoval se prázdný. 23 Saul a Jonata milí a utìšení v životì svém, také pøi smrti své nejsou rozlouèeni. Nad orlice bystøejší, nad lvy silnìjší byli. 24 Dcery Izraelské, plaète Saule, kterýž vás odíval èervcem dvakrát barveným rozkošnì, kterýž dával ozdoby zlaté na roucha vaše. 25 Ach, jakꜜ jsou padli udatní u prostøed boje? Jonata na výsostech tvých zabit jest. 26 Velice jsem po tobì teskliv, bratøe mùj Jonato. Byl jsi mi pøíjemný náramnì; vzácnìjší u mne byla milost tvá nežli milost žen. 27 Ach, jakꜜ jsou padli udatní, a zahynula odìní váleèná.