1 Toho èasu postaví se Michal, kníže veliké, kterýž zastává synù lidu tvého, a bude èas ssoužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho èasu; toho, pravím, èasu vysvobozen bude lid tvùj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize. 2 Tuꜜ mnozí z tìch, kteøíž spí v prachu zemì, procítí, jedni k životu vìènému, druzí pak ku pohanìní a ku potupì vìèné. 3 Ale ti, kteøíž jiné vyuèují, stkvíti se budou jako blesk oblohy, a kteøíž k spravedlnosti pøivozují mnohé, jako hvìzdy na vìèné vìky. 4 Ty pak Danieli, zavøi slova tato, a zapeèeꜜ knihu tuto až do èasu jistého. Mnozíꜜ budou pilnì zpytovati, a rozmnoženo bude umìní. 5 Zatím vidìl jsem já Daniel, a aj, jiní dva stáli, jeden z této strany bøehu øeky, a druhý z druhé strany bøehu též øeky. 6 A øekl muži tomu obleèenému v roucho lnìné, kterýž stál nad vodou té øeky: Když bude konec tìm divným vìcem? 7 I slyšel jsem muže toho obleèeného v roucho lnìné, kterýž stál nad vodou té øeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a pøisáhl skrze Živého na vìky, že po uloženém èasu, a uložených èasích, i pùl èasu, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto vìci. 8 A když jsem já slyše, nerozumìl, øekl jsem: Pane mùj, jaký konec bude tìch vìcí? 9 Tedy øekl: Odejdi, Danieli, nebo zavøína jsou a zapeèetìna slova ta až do èasu jistého. 10 Pøeèišꜜováni a bíleni a prubováni budou mnozí; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou, aniž co porozumìjí kteøí z nich, ale moudøí porozumìjí. 11 Od toho pak èasu, v nìmž odjata bude obìt ustavièná, a postavena ohavnost hubící, bude dnù tisíc, dvì stì a devadesát. 12 Blahoslavený, kdož doèeká a pøijde ke dnùm tisíci, tøem stùm, tøidcíti a pìti. 13 Ty pak odejdi k místu svému, a odpoèívati budeš, a zùstaneš v losu svém na skonání dnù.