1 Když pak tebe uvede Hospodin Bùh tvùj do zemì, do kteréž ty již vcházíš, abys vládl jí, a vypléní národy mnohé od tváøi tvé, Hetea, Gergezea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, sedm národù vìtších a silnìjších, nežli jsi ty, 2 A dá je Hospodin Bùh tvùj tobì, abys je pobil: jako proklaté vypléníš je, nevejdeš s nimi v smlouvu, aniž slituješ se nad nimi. 3 Nikoli nespøízníš se s nimi; dcery své nedáš synu jejich, a dcery jejich nevezmeš synu svému. 4 Neboꜜ by odvedla syna tvého od následování mne, a sloužili by bohùm cizím, proèež popudila by se prchlivost Hospodinova na vás, a zahladila by tì rychle. 5 Ale radìji toto jim uèiòte: Oltáøe jejich zboøte, modly jejich stroskotejte, háje také posekejte, a rytiny jejich ohnìm spalte. 6 Nebo ty lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému; tebe vyvolil Hospodin Bùh tvùj, abys jemu byl lidem zvláštním, mimo všecky národy, kteøíž jsou na zemi. 7 Ne proto, že by vás více bylo nad jiné národy, pøipojil se k vám Hospodin, a vyvolil vás, (nebo menší vás poèet byl nežli jiných národù,) 8 Ale proto, že miloval vás Hospodin, a splniti chtìl pøísahu, kterouž pøisáhl otcùm vašim, vyvedl vás v ruce silné, a vysvobodil vás z domu služby, z ruky Faraona, krále Egyptského. 9 I zvíš, že Hospodin Bùh tvùj jest Bùh, Bùh silný a pravdomluvný, ostøíhající smlouvy a milosrdenství tìm, kteøíž ho milují a ostøíhají pøikázaní jeho, až do tisícího kolena, 10 Odplacující tomu, kterýž ho nenávidí, v tváø jeho, tak aby zahladil jej. Nebudeꜜ prodlévati; kdož ho nenávidí, v tváø jeho odplatí jemu. 11 Protož ostøíhej pøikázaní a ustanovení i soudù, kteréž já tobì dnes pøikazuji, abys je èinil. 12 I budeꜜ to, že když poslouchati budete soudù tìchto a ostøíhati i èiniti je, také Hospodin Bùh tvùj ostøíhati bude tobì smlouvy a milosrdenství, kteréž s pøísahou zaslíbil otcùm tvým. 13 A bude tì milovati, i požehná tobì a rozmnoží tebe. Nebo požehná plodu života tvého a úrodám zemì tvé, obilí tvému, vínu tvému a oleji tvému, plodu skotù tvých i stádùm bravù tvých v zemi, kterouž s pøísahou zaslíbil otcùm tvým, že ji tobì dá. 14 Požehnaný budeš nad všecky národy; nebude u tebe neplodný aneb neplodná, ani mezi hovady tvými. 15 Vzdálí také od tebe Hospodin všeliký neduh, a všecky zlé nemoci Egyptské, kteréž znáš; nevzloží jich na tebe, ale vzloží je na všecky, kteøíž tì nenávidí. 16 A shladíš všecky národy, kteréž Hospodin Bùh tvùj dá tobì. Neslituje se nad nimi oko tvé, aniž sloužiti budeš bohùm jejich, nebo to bylo by tobì osídlem. 17 Øekl-li bys v srdci svém: Vìtší jsou národové tito nežli já, kterak budu moci vyhnati je? 18 Neboj se jich, ale pilnì pamatuj na to, co uèinil Hospodin Bùh tvùj Faraonovi a všechnìm Egyptským, 19 Na pokušení veliká, kteráž vidìly oèi tvé, i znamení a zázraky, a ruku silnou a rámì vztažené, v kterémž vyvedl tì Hospodin Bùh tvùj. Takꜜ uèiní Hospodin Bùh tvùj všechnìm národùm, kterýchž bys se obával. 20 Nadto sršnì pošle Hospodin Bùh tvùj na nì, dokudž by nezhynuli, kteøíž by pozùstali, a kteøíž by se skryli pøed tebou. 21 Nelekejž se strachu jejich, nebo Hospodin Bùh tvùj jest u prostøed tebe, Bùh silný, veliký a hrozný. 22 I vypléní Hospodin Bùh tvùj národy ty od tváøi tvé pomalu; nebudeš moci pojednou jich shladiti, aby se nerozmnožila proti tobì zvìø polní. 23 A však dá je Hospodin Bùh tvùj tobì, a setøe je setøením velikým, dokudž nebudou vyhlazeni. 24 Vydá i krále jejich v ruce tvé, a vyhladíš jméno jejich pod nebem; neostojíꜜ žádný pøed tebou, až je i vyhladíš. 25 Ryté bohy jejich ohnìm popálíš; nepožádáš støíbra a zlata, kteréž jest na nich, aniž ho sobì vezmeš, aby nebylo tobì osídlem, nebo ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému. 26 Aniž vneseš ohavnosti do domu svého, abys nebyl proklatý, jako i ona; všelijak v ohyzdnosti a v ohavnosti budeš míti ji, nebo proklatá jest.