1 Jákob pak bydlil v zemi putování otce svého, v zemi Kananejské. 2 Tito jsou pøíbìhové Jákobovi: Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratøími svými dobytek, (a byl mládeneèek), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou povìst o nich otci svému. 3 Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udìlal mu sukni promìnných barev. 4 A když spatøili bratøí jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratøí jeho, nenávidìli ho, aniž mohli pokojnì k nìmu promluviti. 5 Mìl pak Jozef sen, a vypravoval jej bratøím svým; proèež v vìtší nenávisti ho mìli. 6 Nebo pravil jim: Slyšte, prosím, sen, kterýž jsem mìl. 7 Hle, vázali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop mùj, a stál. Vùkol také stáli snopové vaši, a klanìli se snopu mému. 8 Jemužto odpovìdìli bratøí jeho: Zdaliž kralovati budeš nad námi, aneb pánem naším budeš? Z té pøíèiny ještì více nenávidìli ho pro sny jeho, a pro slova jeho. 9 Potom ještì mìl jiný sen, a vypravoval jej bratøím svým, øka: Hle, opìt jsem mìl sen, a aj, slunce a mìsíc, a jedenácte hvìzd klanìlo mi se. 10 I vypravoval otci svému a bratøím svým. A domlouval mu otec jeho, a øekl jemu: Jakýž jest to sen, kterýž jsi mìl? Zdaliž pøijdeme, já a matka tvá i bratøí tvoji, abychom se klanìli pøed tebou až k zemi? 11 Tedy závidìli mu bratøí jeho; ale otec jeho mìl pozor na tu vìc. 12 Odešli pak bratøí jeho, aby pásli dobytek otce svého v Sichem. 13 A øekl Izrael Jozefovi: Zdaliž nepasou bratøí tvoji v Sichem: Poï, a pošli tì k nim. Kterýžto odpovìdìl: Aj, teï jsem. 14 I øekl jemu: Jdi nyní, zvìz, jak se mají bratøí tvoji, a co se dìje s dobytkem; a zase mi povíš o tom. A tak poslal ho z údolí Hebron, a on pøišel do Sichem. 15 Našel ho pak muž nìjaký, an bloudí po poli. I zeptal se ho muž ten, øka: Èeho hledáš? 16 Odpovìdìl: Bratøí svých hledám; povìz mi, prosím, kde oni pasou? 17 I øekl muž ten: Odešli odsud; nebo slyšel jsem je, ani praví: Poïme do Dothain. Tedy šel Jozef za bratøími svými, a našel je v Dothain. 18 Kteøížto, jakž ho uzøeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o nìm, aby jej zahubili. 19 Nebo øekli jeden druhému: Ej, mistr snù teï jde. 20 Nyní tedy poïte, a zabíme jej, a uvržeme ho do nìkteré èisterny, a díme: Zvìø lítá sežrala jej. I uzøíme, naè jemu vyjdou snové jeho. 21 A uslyšev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo øekl: Neodjímejme mu hrdla,) 22 Øekl jim Ruben: Nevylévejte krve. Vrzte jej do této èisterny, kteráž jest na poušti, a nevztahujte ruky na nìj. Ale on chtìl vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci svému. 23 A když pøišel Jozef k bratøím svým, strhli s nìho sukni jeho, sukni promìnných barev, kterouž mìl na sobì. 24 A pochopivše, uvrhli jej do èisterny. Èisterna pak ta byla prázdná, v níž nebylo vody. 25 I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše oèí svých, uzøeli, a aj, množství Izmaelitských pøicházejících z Galád, kteøížto na velbloudích svých nesli vonné vìci a kadidlo a mirru do Egypta. 26 I øekl Juda bratøím svým: Jaký zisk míti budeme, zabijeme-li bratra svého, a zatajíme-li krve jeho? 27 Poïte, prodejme ho Izmaelitským, a nevztahujme na nìj rukou svých, nebo bratr náš, tìlo naše jest. I uposlechli ho bratøí jeho. 28 Když pak mimo nì jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té èisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti støíbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta. 29 A navrátil se Ruben k èisternì, a aj, již nebylo Jozefa v ní. I roztrhl roucha svá. 30 A navrátiv se k bratøím svým, øekl: Pacholete není, a já kam se mám podíti? 31 Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivše kozla, smoèili sukni tu ve krvi. 32 A poslali sukni tu promìnných barev, a dali ji donésti k otci svému, aby øekli: Tuto jsme nalezli; pohleï nyní, jest-li suknì syna tvého, èi není? 33 A on poznav ji, øekl: Suknì syna mého jest; zvìø lítá sežrala jej, koneènì roztrhán jest Jozef. 34 I roztrhl Jákob roucha svá, a vloživ žíni na bedra svá, zámutek nesl po synu svém za mnoho dní. 35 Sešli se pak všickni synové jeho, a všecky dcery jeho, aby ho tìšili. Ale on nedal se potìšiti, a øekl: Nýbrž já tak v zámutku sstoupím za synem svým do hrobu. A plakal ho otec jeho. 36 Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvoøeninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéøù.