1 Bøímì slova Hospodinova proti Izraelovi skrze Malachiáše. 2 Miluji vás, praví Hospodin, vy pak øíkáte: V èem nás miluješ? Zdaliž Ezau nebyl bratr Jákobùv? praví Hospodin. A však jsem miloval Jákoba. 3 Ezau pak mìl jsem v nenávisti; protož zanechal jsem hor jeho pustých, a dìdictví jeho drakùm pouštì. 4 Øekne-li Idumejská zemì: Ochuzeniꜜ jsme, ale navrátíme se zase, a vystavíme místa pustá, takto praví Hospodin zástupù: Oni nechꜜ stavìjí, a já budu boøiti. I budou je nazývati pomezím bezbožnosti a lidem, na nìjž hnìviv bude Hospodin až na vìky. 5 Což oèi vaše uzøí, a vy díte: Veleben buï Hospodin po pomezích Izraelských. 6 Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližeꜜ jsem já otec, kdež jest èest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázeò má? Vám to mluví Hospodin zástupù, ó knìží, kteøíž sobì zlehèujete jméno mé. A však øíkáte: V èem zlehèujeme jméno tvé? 7 Kteøíž pøinášejíce na oltáø mùj obìt poškvrnìnou, øíkáte: Èímž jsme tì poškvrnili? Tím, když øíkáte: Stùl Hospodinùv v pohrdání jest. 8 Nebo když pøivodíte slepé k obìtování, což to není nic zlého? A když pøivodíte chromé aneb nemocné, což to není nic zlého? Daruj je medle knížeti svému, zalíbíš-li mu se tím, a pøijme-li tváø tvou, praví Hospodin zástupù. 9 A protož nyní koøtež se tváøi Boha silného, aby nám milost uèinil. Ale když to z rukou vašich jest, pøijme-liž kterého z vás oblíèej? praví Hospodin zástupù. 10 Anobrž kdo jest mezi vámi, aby zavøel dvéøe, aneb zapálil na oltáøi mém darmo? Nemámꜜ v vás žádné líbosti, praví Hospodin zástupù, a obìti nepøijmu z ruky vaší. 11 Nebo od východu slunce až na západ jeho veliké bude jméno mé mezi národy, a na všelikém místì kadìní pøinášíno bude jménu mému, a obìt èistá. Veliké zajisté jméno mé bude mezi národy, praví Hospodin zástupù, 12 Aèkoli vy ho poškvròujete, když øíkáte: Stùl Hospodinùv v pohrdání jest, a což kladeno bývá na nìj, že jest chaterný pokrm. 13 Øíkáte také: Ach, vìtší práce, ješto byste to zdmýchnouti mohli, praví Hospodin zástupù. Nebo pøinášíte to, což jest vydøeno, a chromé i nemocné, pøinášejíce dar. To-liž mám pøijímati z ruky vaší? praví Hospodin. 14 Anobrž zloøeèený jest fortelný, kterýž maje v svém stádì samce, èiní slib, a obìtuje Pánu to, což jest churavého. Nebo král veliký já jsem, praví Hospodin zástupù, a jméno mé jest hrozné mezi národy.