1 Bøímì Ninive: Kniha vidìní Nahuma Elkošského. 2 Hospodin jest Bùh horlivý a mstitel, mstitel jestiꜜ Hospodin, a zùøivý. Hospodin uvodí pomstu na protivníky své, a drží hnìv proti nepøátelùm svým. 3 Hospodin dlouhoèekající jest a velikomocný, však nikoli neospravedlòuje vinného. U vichru a bouøi jest cesta Hospodinova, a oblak jest prach noh jeho. 4 Když domlouvá moøi, vysušuje je, i všecky øeky vysušuje; chøadne Bázan i Karmel, i kvìt Libánský chøadne. 5 Hory se tøesou pøed ním, a pahrbkové se rozplývají, zemì pak hoøí pøed tváøí jeho, i okršlek zemský a všickni, kteøíž pøebývají na nìm. 6 Pøed rozhnìváním jeho kdo ostojí? A kdo se postaví proti prchlivosti hnìvu jeho? Prchlivost jeho vylévá se jako oheò, a skály vyvracejí se pøed ním. 7 Dobrýꜜ jest Hospodin, silou jest v den ssoužení, a zná ty, kdož v nìho doufají. 8 Protož povodní prudkou konec uèiní místu jeho, a nepøátely Boží stihati budou temnosti. 9 Co myslíte proti Hospodinu? Onꜜ konec uèiní, nezdvihne druhé rány. 10 Nebo rovnì jako trní spleteni jsouce, a jako vínem opojeni, jako strništì suché docela sehlceni budou. 11 Z tebeꜜ vyšel ten, kterýž myslí proti Hospodinu zlé, rádce nešlechetný. 12 Takto dí Hospodin: Byꜜ se byli pokojnì mìli, byliꜜ by tak v rozšíøení zùstali aneb by toliko pøemrštìni byli; i bylo by to pominulo, a netrápil bych jich více, tak jako jsem trápil. 13 Nyní pak polámi jho jeho, aby neleželo na tobì, a to, èímž jsi svázán, roztrhám. 14 Nebo pøikázaní vydal proti tobì Hospodin, nebudeꜜ rozsíváno ze jména tvého více; z domu Boha tvého vyhladím rytinu i slitinu, a když zlehèen budeš, zpùsobímꜜ hrob. 15 Aj hle na horách tìchto nohy potìšené vìci zvìstujícího, ohlašujícího pokoj. Slaviž, o Judo, slavnosti své, plò sliby své. Neboꜜ nepokusí se více ani mimo tebe choditi nešlechetný, docelaꜜ jest vyhlazen.