1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinai, léta druhého po vyjití z zemì Egyptské, mìsíce prvního, øka: 2 Slaviti budou synové Izraelští velikunoc v èas svùj vymìøený. 3 Ètrnáctého dne mìsíce toho u veèer budete ji slaviti jistým èasem svým, vedlé všech ustanovení jejích, a podlé všech øádù jejích slaviti ji budete. 4 I mluvil Mojžíš k synùm Izraelským, aby slavili Fáze. 5 Tedy slavili Fáze v mìsíci prvním, ètrnáctého dne u veèer na poušti Sinai; vedlé všeho toho, což pøikázal Hospodin Mojžíšovi, tak uèinili synové Izraelští. 6 I byli nìkteøí muži, ješto se poškvrnili pøi mrtvém, kteøíž nemohli slaviti Fáze toho dne. I pøistoupili pøed Mojžíše a Arona v ten den, 7 A promluvili muži ti k nìmu: My jsme se poškvrnili nad mrtvým. Nebude-liž nám zbránìno obìtovati obìti Hospodinu v jistý èas spolu s syny Izraelskými? 8 I øekl jim Mojžíš: Poèekejte, až uslyším, co vám uèiniti rozkáže Hospodin. 9 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, øka: 10 Mluv k synùm Izraelským a rci: Kdož by koli byl poškvrnìný nad mrtvým, aneb byl by na cestì daleké, buï z vás aneb z potomkù vašich, budeꜜ slaviti Fáze Hospodinu. 11 Mìsíce druhého, ètrnáctého dne u veèer slaviti budou je, s chleby nekvašenými, a s øeøichami jísti je budou. 12 Nezanechajíꜜ ho nic až do jitra, a kosti v nìm nezlámí; vedlé všelikého ustanovení Fáze budou je slaviti. 13 Ale èlovìk ten, kterýž by byl èistý, a nebyl na cestì, a však by zanedbal slaviti Fáze, vyhlazena bude duše ta z lidu svého; nebo obìti Hospodinu neobìtoval v jistý èas její; høích svùj ponese èlovìk ten. 14 Jestliže by s vámi bydlil pøíchozí, a slavil by Fáze Hospodinu, vedlé ustanovení Fáze, a vedlé øádu jeho bude je slaviti. Ustanovení jednostejné bude vám, tak pøíchozímu, jako obyvateli v zemi. 15 Toho pak dne, v kterémž vyzdvižen jest pøíbytek, pøikryl oblak pøíbytek, a stál nad stánkem svìdectví; u veèer pak bývalo nad pøíbytkem na pohledìní jako oheò až do jitra. 16 Tak bývalo ustaviènì, oblak pøikrýval jej ve dne, záøe pak ohnivá v noci. 17 A když se zdvihl oblak od stánku, hned také hýbali se synové Izraelští; a na kterém místì pozùstal oblak, tu také kladli se synové Izraelští. 18 K rozkazu Hospodinovu hýbali se synové Izraelští, a k rozkazu Hospodinovu kladli se; po všecky dny, dokudž zùstával oblak nad pøíbytkem, i oni leželi. 19 Když pak trval oblak nad pøíbytkem po mnohé dny, tedy drželi synové Izraelští stráž Hospodinovu, a netáhli odtud. 20 A když oblak byl nad pøíbytkem po nemnohé dny, k rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se. 21 Kdyžkoli byl oblak od veèera až do jitra, a v jitøe se vznesl, hned i oni šli; buï že trval pøes den a noc, (jakž kdy vznášel se oblak, tak oni táhli,) 22 Buï že za dva dni, aneb za mìsíc, aneb za rok prodléval oblak nad pøíbytkem, zùstávaje nad ním, synové Izraelští také leželi, a nehnuli se; když pak on vznášel se, též i oni táhli. 23 K rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se, stráž Hospodinovu držíce podlé rozkazu jeho skrze Mojžíše.