1 Mluvil opìt Hospodin k Mojžíšovi, øka: 2 Pomsti prvé synù Izraelských nad Madianskými, a potom pøipojen budeš k lidu svému. 3 Mluvil tedy Mojžíš k lidu, øka: Vypravte nìkteré z sebe k boji, aby šli proti Madianským a vykonali pomstu Hospodinovu nad nimi. 4 Po tisíci z pokolení, ze všech pokolení Izraelských vyšlete k boji. 5 I vydáno jest z mnohých tisícù Izraelských po tisíci z každého pokolení, totiž dvanácte tisícù zpùsobných k boji. 6 I poslal je Mojžíš po tisíci z každého pokolení k boji, a Fínesa syna Eleazara knìze s nimi; a nádoby svaté i trouby k troubení byly v ruce jeho. 7 Tedy bojovali proti Madianským, jakož byl pøikázal Hospodin Mojžíšovi, a zbili všecky pohlaví mužského. 8 Pobili také krále Madianské mezi jinými, kteréž porazili, totiž Evi, Rekem, Sur, Hur a Rebe, pìt králù Madianských; Baláma také, syna Beorova, zabili meèem. 9 A zajali synové Izraelští ženy Madianské i dìti jejich; všecka hovada jejich, i všechny dobytky jejich, a všecka zboží jejich pobrali. 10 Všecka také mìsta jejich, v kterýchž svá obydlí mìli, i všecky hrady jejich vypálili ohnìm. 11 A všecku loupež i všecky koøisti pobravše, lidi i hovada, 12 Vedli je k Mojžíšovi a k Eleazarovi knìzi, a ke všemu množství synù Izraelských, i zajaté i koøisti, i loupeže, k vojsku na roviny Moábské, kteréž jsou pøi Jordánu naproti Jerichu. 13 I vyšli Mojžíš a Eleazar knìz a všecka knížata shromáždìní proti nim ven za stany. 14 Tedy rozhnìval se Mojžíš na vùdce vojska, hejtmany nad tisíci a setníky, kteøíž se navraceli z boje, 15 A øekl jim Mojžíš: A což jste zachovali všecky ženy? 16 Ej, onyꜜ jsou hle synùm Izraelským, podlé rady Balámovy, daly pøíèinu k pøestoupení proti Hospodinu, pøi modláøství Fegor, proèež ona rána pøišla byla na lid Hospodinùv. 17 Protož nyní zmordujte všecky dìti pohlaví mužského, a všecky ženy, kteréž poznaly muže. 18 Všecky pak panny, kteréž nepoznaly muže, zachovejte sobì živé. 19 Vy pak zùstaòte vnì za stany za sedm dní; všickni, kteøížkoli jste nìkoho zabili, aneb kteøíž jste se zabitého dotkli, oèištovati se budete dne tøetího a dne sedmého, sebe i zajaté své. 20 Všeliké také roucho a všecky vìci kožené, i všelijaké dílo z í kozích, i všelikou nádobu døevìnou oèistíte. 21 I øekl Eleazar knìz vojákùm, kteøíž byli šli k boji: Toto jest ustanovení zákona, kteréž byl pøikázal Hospodin Mojžíšovi. 22 Zlato však, støíbro, mìï, železo, cín a olovo, 23 A cožkoli trpí oheò, ohnìm pøepálíte, a pøeèištìno bude, však tak, když vodou oèišꜜování obmyto bude; což pak nemùže ohnì strpìti, to skrze vodu protáhnete. 24 Zpéøete také roucha svá v den sedmý, a èistí budete; a potom vejdete do stanù. 25 Mluvil i to Hospodin k Mojžíšovi, øka: 26 Seèti summu koøistí zajatých, tak z lidí jako z hovad, ty a Eleazar knìz, a pøední z èeledi otcù v lidu; 27 A rozdìlíš ty koøisti na dva díly, jeden mezi vojáky, kteøíž byli vytáhli na vojnu, a druhý mezi všecko shromáždìní. 28 A vezmeš díl na Hospodina od mužù bojovných, kteøíž byli vyšli na vojnu, jednu duši z pìti set, buïto z lidí neb z hovad, neb z oslù, neb z ovcí. 29 Z jejich polovice to vezmete, a dáte Eleazarovi knìzi obìt vzhùru pozdvižení Hospodinu. 30 Z polovice pak té, kteráž jest synù Izraelských, vezmeš jedno z padesáti, buïto z lidí neb z volù, neb z oslù, neb z ovcí, a tak ze všelijakých hovad, a dáš to Levítùm, držícím stráž pøíbytku Hospodinova. 31 I uèinil Mojžíš a Eleazar knìz tak, jakž byl rozkázal Hospodin Mojžíšovi. 32 A bylo té koøisti z pozùstalé ještì loupeže, kteréž nabral lid váleèný, ovec šestkrát sto tisíc, sedmdesáte a pìt tisícù; 33 A volù sedmdesáte a dva tisíce; 34 Oslù šedesáte a jeden tisícù; 35 A panen, kteréž mužù nepoznaly, všech dva a tøidceti tisícù. 36 Dostala se pak polovice jedna na díl tìm, kteøíž byli vytáhli na vojnu, dobytka drobného v poètu tøikrát sto tisíc, tøidceti a sedm tisícù a pìt set, 37 A na díl vzatý Hospodinu dobytka drobného šest set, sedmdesáte pìt. 38 A z volù šest a tøidceti tisícù, z nichž pøišlo na díl Hospodinu sedmdesáte a dva. 39 Oslù také tøidceti tisíc a pìt set, z nichž pøišlo na díl Hospodinu šedesáte a jeden. 40 A lidí šestnácte tisícù, z nichž pøišlo na díl Hospodinu tøidceti a dvì duše. 41 Dal tedy Mojžíš díl oddìlený Hospodinu Eleazarovi knìzi, jakž byl pøikázal Hospodin Mojžíšovi. 42 Z druhé pak polovice synù Izraelských, kterouž vzal Mojžíš od tìch mužù, jenž bojovali, 43 (A bylo té polovice k shromáždìní pøináležející z ovec tøikrát sto tisíc, tøidceti a sedm tisícù a pìt set; 44 Volù tøidceti šest tisícù; 45 Oslù tøidceti tisícù a pìt set; 46 A lidí šestnácte tisícù;) 47 Z té tedy polovice synù Izraelských vzal Mojžíš po jednom zajatém z padesáti, tak z lidí jako z hovad, a dal to Levítùm, držícím stráž pøíbytku Hospodinova, jakž byl pøikázal Hospodin Mojžíšovi. 48 Tedy pøistoupili k Mojžíšovi vývodové vojska, hejtmané nad tisíci a setníci, 49 A øekli jemu: My služebníci tvoji seètli jsme poèet bojovníkù, kteréž jsme mìli pod spravou naší, a neubyl ani jeden z nás. 50 A protož obìtujeme obìt Hospodinu, každý z toho, èehož jest dostal, nádobí zlaté, zápony, náramky, prsteny, náušnice a øetízky, aby oèištìny byly duše naše pøed Hospodinem. 51 Vzal tedy Mojžíš a Eleazar knìz od nich to zlato všelikého díla øemeslného. 52 Bylo pak všeho zlata oddìleného, kteréž obìtováno Hospodinu, šestnácte tisícù, sedm set a padesáte lotù, od hejtmanù nad tisíci a od setníkù. 53 (Muži zajisté bojovní, což loupeží vzali, to sobì mìli.) 54 A vzavše Mojžíš a Eleazar knìz od hejtmanù nad tisíci a setníkù to zlato, vnesli je do stánku úmluvy, na památku synù Izraelských pøed Hospodinem.