1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, pøi Jordánu proti Jerichu, øka: 2 Pøikaž synùm Izraelským, aꜜ dadí Levítùm z dìdictví, kterýmž vládnouti budou, mìsta k bydlení, i podmìstí mìst vùkol nich, 3 Aby mìli mìsta k bydlení, podmìstí pak jejich pro dobytky jejich, i pro statky jejich, a pro všecka hovada jejich. 4 Podmìstí pak mìst, kteráž dáte Levítùm, vzdálí budou ode zdi mìstské na tisíc loktù zevnitø vùkol. 5 Protož vymìøíte vnì za každým mìstem na východ slunce dva tisíce loktù, na poledne též dva tisíce loktù, také na západ dva tisíce loktù, i na pùlnoci dva tisíce loktù, tak aby bylo mìsto v prostøedku. Ta bude míra podmìstí mìst jejich. 6 Z tìch pak mìst, kteráž dáte Levítùm, oddìlíte šest mìst k útoèišti, aby tam utekl, kdož by nìkoho zabil; a k tìm pøidáte jim ještì ètyøidceti dvì mìsta. 7 I bude všech mìst, kteráž dáte Levítùm, ètyøidceti osm mìst i s podmìstími jejich. 8 Tìch pak mìst, kteráž dáte z vládaøství synù Izraelských, od tìch, kteøíž více mají, více vezmete, a od tìch, kteøíž ménì mají, ménì vezmete; jedno každé pokolení vedlé velikosti dìdictví, jímž vládnouti budou, dá z mìst svých Levítùm. 9 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, øka: 10 Mluv k synùm Izraelským a rci jim: Když pøejdete Jordán, a vejdete do zemì Kananejské, 11 Vybéøete sobì mìsta, a ta mìsta budete míti k utíkání, aby tam utekl ten, kterýž by nìkoho zabil z nedopatøení. 12 A budou vám ta mìsta k útoèišti pøed pøítelem, aby neumøel ten, kdož zabil, dokudž by se nepostavil pøed shromáždìním k soudu. 13 Z tìch tedy mìst, kteráž dáte, šest mìst k útoèišti míti budete. 14 Tøi mìsta dáte pøed Jordánem, též tøi mìsta dáte v zemi Kananejské; i budou mìsta útoèištì. 15 Synùm Izraelským i pøíchozímu, i podruhu mezi nimi bude tìch šest mìst k útoèišti, aby tam utekl, kdož by koli ranil nìkoho z nedopatøení. 16 Jestliže by pak železem ranil nìkoho, tak až by umøel, vražedlník jest; smrtí umøe vražedlník takový. 17 Pakli by hodì kamenem, jímž by mohl zabiti, udeøil nìkoho, tak že by umøel, vražedlník jest; smrtí umøe vražedlník takový. 18 Pakli by hodì døevem, kterýmž by mohl zabiti, udeøil nìkoho, tak že by umøel, vražedlník jest; smrtí umøe vražedlník takový. 19 Pøítel zabitého zabije vražedlníka toho; kdyžkoli ho dostane, on sám zabije ho. 20 Aneb jestliže by z nenávisti strèil nìkým, aneb shodil by nìco na nìho z úkladu, tak že by od toho umøel; 21 Aneb jestliže by z nepøátelství rukou udeøil nìkoho, tak že by umøel: smrtí umøe bitec ten, vražedlník jest; pøítel zabitého zabije vražedlníka toho, jakž ho nejprv dostane. 22 Jestliže by pak náhodou a ne z nepøátelství strèil nìkým, aneb shodil by na nìho nìjakou vìc bez úkladu; 23 Aneb jaký koli kámen, od nìhož by umøíti mohl, shodil by na nìj z nedopatøení, tak že by umøel, nebyv s ním v nepøátelství, ani nehledaje zlého jeho: 24 Tedy souditi bude shromáždìní mezi bitcem a mezi pøítelem zabitého vedlé soudù tìchto. 25 A vysvobodí shromáždìní vražedlníka toho z rukou pøítele zabitého, a káže se jemu navrátiti shromáždìní k mìstu útoèištì jeho, do nìhož utekl; i bude bydliti v nìm, dokudž neumøe knìz nejvyšší, kterýž pomazán jest olejem svatým. 26 Jestliže by pak ten, kterýž zabil èlovìka, vyšel z mezí mìsta útoèištì svého, do nìhož utekl, 27 A pøítel zabitého našel by jej vnì, an pøešel meze mìsta útoèištì svého, a zabil by pøítel zabitého vražedlníka toho, nebude vinen krví. 28 Nebo v mìstì útoèištì svého bydliti má, dokudž by neumøel knìz nejvyšší. Když by pak umøel knìz nejvyšší, navrátí se vražedlník do zemì vládaøství svého. 29 A bude vám toto za ustanovení soudné v pronárodech vašich, ve všech pøíbytcích vašich. 30 Kdož by koli mìl na smrt vydati nìkoho, podlé vyznání svìdkù sáhne na vražedlníka; ale jeden svìdek nebude moci svìdèiti proti nìkomu na smrt. 31 Nevezmete pak výplaty za èlovìka vražedlníka, kterýž, jsa nešlechetný, jest smrti hoden, než smrtí aꜜ umøe. 32 Aniž také vezmete výplaty od toho, kterýž utekl do mìsta útoèištì svého, aby se navrátil k bydlení do zemì své, prvé než by umøel knìz, 33 Abyste nepoškvrnili zemì, v níž jste. Nebo krev taková poškvrnila by zemì, aniž také zemì oèištìna býti mùže od krve, kteráž jest vylita na ní, jediné krví toho, kterýž vylil ji. 34 Protož nepoškvròujte zemì, v kteréž bydlíte, kdežto já pøebývám; nebo já Hospodin pøebývám u prostøed synù Izraelských.