Zjevení Janovo
1
1 Zjevení Ježíše Krista, kteréž dal jemu Bùh, aby ukázal služebníkùm svým, které vìci mìly by se díti brzo, on pak zjevil, poslav je skrze andìla svého, služebníku svému Janovi, 2 Kterýž osvìdèil slovo Boží a svìdectví Jezukristovo, a cožkoli vidìl. 3 Blahoslavený, kdož ète, i ti, kteøíž slyší slova proroctví tohoto a ostøíhají toho, což napsáno jest v nìm; nebo èas blízko jest. 4 Jan sedmi církvím, kteréž jsou v Azii: Milost vám a pokoj od toho, Jenž jest, a Kterýž byl, a Kterýž pøijíti má, a od sedmi Duchù, kteøíž pøed oblièejem trùnu jeho jsou, 5 A od Ježíše Krista, jenž jest svìdek vìrný, ten prvorozený z mrtvých, a kníže králù zemì, kterýžto zamiloval nás a umyl nás od høíchù našich krví svou, 6 A uèinil nás krále a knìží Bohu a Otci svému, jemužto buï sláva a moc na vìky vìkù. Amen. 7 Aj, béøe se s oblaky, a uzøíꜜ jej všeliké oko, i ti, kteøíž ho bodli; a budou plakati pro nìj všecka pokolení zemì, jistì, Amen. 8 Jáꜜ jsem Alfa i Omega, poèátek i konec, praví Pán, Kterýž jest, a Kterýž byl, a Kterýž pøijíti má, ten všemohoucí. 9 Já Jan, kterýž jsem i bratr váš, i spoluúèastník v soužení, i v království, i v trpìlivosti Ježíše Krista, byl jsem na ostrovì, kterýž slove Patmos, pro slovo Boží a svìdectví Ježíše Krista. 10 A byl jsem u vytržení ducha v den Pánì, i uslyšel jsem za sebou hlas veliký jako trouby, 11 An mi dí: Já jsem Alfa i Omega, ten první i poslední, a øekl: Co vidíš, piš do knihy, a pošli sborùm, kteøíž jsou v Azii, do Efezu, a do Smyrny, a do Pergamu, a do Tyatiru, a do Sardy, a do Filadelfie, i do Laodicie. 12 I obrátil jsem se, abych vidìl ten hlas, kterýž mluvil se mnou, a obrátiv se, uzøel jsem sedm svícnù zlatých, 13 A uprostøed sedmi svícnù podobného Synu èlovìka, obleèeného v dlouhé roucho a pøepásaného na prsech pasem zlatým. 14 Hlava pak jeho a vlasové byli bílí, jako bílá vlna, jako sníh, a oèi jeho jako plamen ohnì. 15 Nohy pak jeho podobné mosazi, jako v peci hoøící; a hlas jeho jako hlas vod mnohých. 16 A mìl v pravé ruce své sedm hvìzd, a z úst jeho meè s obou stran ostrý vycházel; a tváø jeho jako slunce, když jasnì svítí. 17 A jakž jsem jej uzøel, padl jsem k nohám jeho, jako mrtvý. I položil ruku svou pravou na mne, øka ke mnì: Neboj se. Já jsem ten první i poslední, 18 A živý, ješto jsem byl mrtvý, a aj, živý jsem na vìky vìkù. Amen. A mám klíèe pekla i smrti. 19 Napiš ty vìci, kteréž jsi vidìl, a kteréž jsou, a kteréž se mají díti potom. 20 Tajemství sedmi hvìzd, kteréž jsi vidìl v pravici mé, a sedm svícnù zlatých, jest toto: Sedm hvìzd jsou andìlé sedmi církví; a sedm svícnù, kteréžs vidìl, jest tìch sedm církví.