1 Mìsíce osmého, léta druhého Dariova, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi synu Barachiáše, syna Iddova, proroku, økoucí: 2 Rozhnìval se Hospodin na otce vaše velice. 3 Protož rci tìmto: Takto praví Hospodin zástupù: Navraꜜte se ke mnì, praví Hospodin zástupù, a navrátím se k vám, praví Hospodin zástupù. 4 Nebuïte jako otcové vaši, na nìž volávali proroci onino pøedešlí, øíkajíce: Takto praví Hospodin zástupù: Navraꜜte se nyní od cest svých zlých, i od skutkù vašich zlých, ale neuposlechli, ani pozorovali mne, praví Hospodin. 5 Otcové vaši kde jsou? A proroci ti zdali na vìky živi jsou? 6 Ale však slova má a soudové moji, kteréž jsem pøikázal služebníkùm svým prorokùm, zdali nepostihli otcù vašich? tak že obrátivše se, øekli: Jakž uložil Hospodin zástupù uèiniti nám podlé cest našich, a podlé skutkù našich, tak uèinil nám. 7 Dne ètyømecítmého, jedenáctého mìsíce, kterýž jest mìsíc Šebat, léta druhého Dariova, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi synu Barachiáše, syna Iddova, proroku, økoucí: 8 Vidìl jsem v noci, a aj, muž sedí na koni ryzím, kterýž stál mezi myrtovím, kteréž bylo v dolinì, za ním pak konì ryzí, strakaté a bílé. 9 I øekl jsem: Kdo jsou tito, Pane mùj? Øekl mi andìl ten, kterýž mluvil se mnou: Já ukáži tobì, kdo jsou tito. 10 Tedy odpovídaje muž ten, kterýž stál mezi myrtovím, øekl: Tito jsou, kteréž poslal Hospodin, aby zchodili zemi. 11 I odpovìdìli andìlu Hospodinovu tomu, kterýž stál mezi myrtovím, a øekli: Zchodili jsme zemi, a aj, všecka zemì bezpeènì bydlí, a pokoje užívá. 12 Tedy odpovìdìl andìl Hospodinùv a øekl: Ó Hospodine zástupù, až dokudž ty se nesmiluješ nad Jeruzalémem a nad mìsty Judskými, na kteréž jsi hnìval se již sedmdesáte let? 13 I odpovìdìl Hospodin andìlu tomu, kterýž mluvil se mnou, slovy dobrými, slovy potìšitelnými. 14 Tedy øekl mi andìl, kterýž mluvil ke mnì: Volej a rci: Takto praví Hospodin zástupù: Horlím pro Jeruzalém a Sion horlením velikým. 15 A hnìvám se náramnì na ty národy, kteøíž mají pokoj; nebo když jsem já se málo rozhnìval, oni pomáhali k zlému. 16 Protož takto praví Hospodin: Navrátil jsem se k Jeruzalému milosrdenstvím, dùm mùj staven bude v nìm, praví Hospodin zástupù, a pravidlo vztaženo bude na Jeruzalém. 17 Ještì volej a rci: Takto praví Hospodin zástupù: Ještìꜜ se rozsadí mìsta má pro hojnost dobrého; neboꜜ utìší ještì Hospodin Sion, a vyvolí ještì Jeruzalém. 18 Tedy pozdvihl jsem oèí svých, a uzøel jsem, a aj, ètyøi rohové. 19 I øekl jsem andìlu, kterýž mluvil se mnou: Co jest toto? I øekl mi: To jsou ti rohové, kteøíž zmítali Judou, Izraelem a Jeruzalémem. 20 Ukázal mi také Hospodin ètyøi kováøe. 21 I øekl jsem: Co jdou dìlati tito? I mluvil, øka: Tito jsou rohové, kteøíž zmítali Judou, tak že žádný nemohl pozdvihnouti hlavy své. Protož pøišli tito, aby je pøestrašili, a srazili rohy tìch národù, kteøíž pozdvihli rohu proti zemi Judské, aby ní zmítali.