1 V těch dnech se pak stalo, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl sepsán celý obydlený svět. 2 (Toto byl první soupis za syrského vladaře Quirinia.) 3 A tak všichni šli, aby byli zapsáni, každý do svého města. 4 I Josef z Galileje se tedy vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova), 5 aby byl zapsán s Marií, svou zasnoubenou manželkou, která byla těhotná. 6 A když tam byli, stalo se, že se naplnily dny, aby porodila. 7 A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plenek a položila ho do jeslí, protože pro ně nebylo místo v hospodě. 8 A v tom kraji byli pastýři, kteří přebývali na poli a drželi noční hlídky nad svým stádem. 9 Náhle se mezi ně postavil Pánův anděl; ozářila je Pánova sláva a přišla na ně veliká bázeň. 10 A ten anděl jim řekl: “Nebojte se, neboť hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. 11 Neboť se vám dnes narodil Spasitel ve městě Davidově, totiž Kristus, Pán. 12 A toto vám [bude za] znamení: naleznete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích.” 13 A hned se s andělem objevilo množství nebeského vojska, jež chválilo Boha a říkalo: 14 “Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, [Boží] zalíbení v lidech.” 15 A stalo se, že když od nich ti andělé odešli do nebe, řekli pastýři jedni druhým: “Pojďme tedy do Betléma a pohleďme na tu věc, která se stala, [jak] nám ji Pán oznámil.” 16 Přišli tedy se spěchem a nalezli Marii a Josefa i to děťátko ležící v jeslích. 17 A když [ho] uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno. 18 A všichni, kteří [to] slyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři říkali. 19 Marie pak všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci. 20 A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli tak, jak jim bylo řečeno. 21 Když se pak naplnilo osm dní pro obřezání dítěte, dali mu jméno Ježíš, jak ho pojmenoval anděl předtím, než bylo počato v lůnu. 22 A když se naplnily dny jejího očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby [ho] postavili před Pánem 23 (jak je napsáno v Pánově zákoně: “Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Pánu”) 24 a aby dali oběť, jak je to řečeno v Pánově zákoně: “Dvě hrdličky nebo dvě holoubata.” 25 A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk [byl] spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch Svatý byl na něm. 26 Jemu bylo od Ducha Svatého sděleno, že nespatří smrt dříve, než uvidí Pánova Krista. 27 Ten přišel [veden] Duchem do chrámu. A když rodiče přinesli to dítě, Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona, 28 tehdy ho vzal do náručí, dobrořečil Bohu a řekl: 29 “Nyní, Hospodine, propouštíš svého služebníka v pokoji podle svého slova. 30 Neboť mé oči spatřily tvé spasení, 31 které jsi připravil před tváří všech lidí 32 - světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.” 33 A jeho otec a matka se divili těm věcem, které o něm byly řečeny. 34 Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: “Hle, tento je určen k pádu a pozdvižení mnohých v Izraeli a za znamení, kterému bude odpíráno 35 (a i tvou vlastní duší pronikne meč), aby bylo zjeveno myšlení mnoha srdcí.” 36 Byla [tam] také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Ta byla ve velmi pokročilém věku a s mužem žila od svého panenství [jen] sedm let. 37 Byla vdova a [bylo jí] okolo osmdesáti čtyř let. Ta nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila [Bohu] posty a modlitbami. 38 Ta přišla ve stejnou chvíli a vzdávala Pánu chválu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení. 39 A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje, do svého města Nazaretu. 40 Dítě pak rostlo a sílilo v duchu, naplňováno moudrostí a Boží milost byla na něm. 41 Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek Veliké noci. 42 Také když mu bylo dvanáct let, šli podle toho svátečního zvyku vzhůru do Jeruzaléma. 43 A když se naplnily dny [toho svátku], a už se vraceli, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě a Josef ani jeho matka [o tom] nevěděli. 44 V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými. 45 Když ho však nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. 46 Po třech dnech se pak stalo, že ho nalezli v chrámu, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a dotazuje se jich. 47 A všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi. 48 Když ho [rodiče] spatřili, ulekli se a jeho matka mu řekla: “Synu, proč jsi nám to udělal? Pohleď, tvůj otec a já jsme tě s bolestí hledali.” 49 A on jim řekl: “Proč jste mě hledali? Copak jste nevěděli, že musím být v tom, co je mého Otce?” 50 Oni však slova, která jim říkal, nepochopili. 51 A tak šel s nimi, přišel do Nazaretu a byl jim poddán. Jeho matka pak uchovávala všechna ta slova ve svém srdci. 52 A Ježíš prospíval moudrostí, věkem a milostí u Boha i u lidí.