1 Když pak [Ježíš] uviděl zástupy, vystoupil na horu, a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. 2 Tehdy otevřel ústa a začal je vyučovat. Říkal: 3 “Blaze chudým v duchu, neboť jim patří nebeské království. 4 Blaze plačícím, neboť oni budou potěšeni. 5 Blaze mírným, neboť oni přijmou zemi za své dědictví. 6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. 7 Blaze milosrdným, neboť jim se dostane milosrdenství. 8 Blaze čistým v srdci, neboť oni uvidí Boha. 9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni Božími syny. 10 Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. 11 Blaze vám, když vám budou zlořečit a pronásledovat vás a lživě proti vám mluvit všechno zlé kvůli mně. 12 Radujte se a jásejte, protože vaše odplata v nebesích je veliká. Takto totiž pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.” 13 “Vy jste sůl země. Jestliže však sůl ztratí svou chuť, čím bude osolena? Není už dobrá k ničemu, jen se vyhodí ven a lidé ji pošlapou. 14 Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto. 15 Také nerozsvěcují lampu, aby ji postavili pod nádobu, ale na stojan a [tehdy] osvětluje všechny, kdo jsou v domě. 16 Tak nechte své světlo zářit před lidmi, ať vidí vaše dobré skutky a vzdají slávu vašemu Otci, který je v nebesích.” 17 “Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem [je] zrušit, ale naplnit. 18 Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se všechny [ty] věci stanou. 19 Proto, kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království nazýván nejmenším. Ale kdokoli by [je] plnil a učil, ten bude v nebeském království nazýván velikým. 20 Říkám vám totiž, že pokud vaše spravedlnost nebude omnoho převyšovat [spravedlnost] zákoníků a farizeů, nikdy nevstoupíte do nebeského království.” 21 “Slyšeli jste, že předkům bylo řečeno: ‘Nezabiješ,’ a kdokoli by zabil, bude vydán soudu. 22 Já vám však říkám, že každý, kdo se bezdůvodně zlobí na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by řekl svému bratru: ‘Ráka!’ bude vydán veleradě, a kdokoli by řekl: ‘Blázne!’ bude vydán pekelnému ohni. 23 A proto, když bys obětoval na oltáři svůj dar a tam si vzpomněl, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24 nech svůj dar tam před oltářem a jdi a nejprve se smiř se svým bratrem a potom přijď a obětuj svůj dar. 25 Dohodni se se svým odpůrcem rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj odpůrce nevydal soudci a soudce zřízenci a byl bys vsazen do vězení. 26 Amen, říkám ti: Rozhodně odtamtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř.” 27 “Slyšeli jste, že předkům bylo řečeno: ‘Nezcizoložíš.’ 28 Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci. 29 Pokud tě tedy svádí tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď od sebe. Je přece pro tebe prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby bylo celé tvé tělo uvrženo do pekla. 30 A pokud tě svádí tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď od sebe. Je přece pro tebe prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. 31 Také bylo řečeno: ‘Kdokoli by propustil svou manželku, ať jí dá potvrzení o rozvodu.’ 32 Já vám ale říkám, že každý, kdo propouští svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství a každý, kdo by si [tu] propuštěnou vzal, cizoloží.” 33 “Slyšeli jste také, že předkům bylo řečeno: ‘Nebudeš křivě přísahat’ a ‘Splníš své přísahy Pánu.’ 34 Já vám však říkám, abyste vůbec nepřísahali, ani při nebi, protože [to] je Boží trůn, 35 ani při zemi, protože [to] je podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože [to] je město toho velikého Krále. 36 Nepřísahej ani na svou hlavu, protože nemůžeš jediný vlas udělat bílým nebo černým. 37 Ať je tedy vaše slovo ‘Ano’ ano a ‘Ne’ ne. Co [je] nad to, je od zlého.” 38 “Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Oko za oko a zub za zub.’ 39 Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému [člověku], ale kdokoli tě udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou. 40 A jestli se s tebou někdo chce soudit a vzít ti košili, nech mu i plášť. 41 A když tě někdo bude nutit [jít] jednu míli, jdi s ním dvě. 42 Tomu, kdo tě prosí, dávej a od toho, kdo si od tebe chce vypůjčit, se neodvracej.” 43 “Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Budeš milovat svého bližního a nenávidět svého nepřítele.’ 44 Já vám však říkám: Milujte své nepřátele! Žehnejte těm, kdo vás proklínají, konejte dobro těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají a pronásledují, 45 abyste byli synové svého Otce, který je v nebesích. Vždyť on dává svému slunci vycházet na dobré lidi i na zlé a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé. 46 Když totiž milujete [jen ty], kdo milují vás, jakou máte odplatu? Nedělají snad i celníci totéž? 47 A když zdravíte jen své bratry, co mimořádného děláte? Nedělají to snad i celníci? 48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš Otec, který je v nebesích.”