1 Když zatroubil pátý anděl, uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem. Byl jí dán klíč od bezedné propasti, 2 a když tu bezednou propast otevřela, vystoupil z propasti dým jako dým [z] veliké pece a dýmem té propasti se zatmělo slunce i ovzduší. 3 Z toho dýmu pak vyšly na zem kobylky, jimž byla dána moc - moc, jakou mají pozemští štíři. 4 Bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají na čele Boží znamení. 5 A bylo jim dáno, ne aby je zabíjely, ale aby [je] trýznily po pět měsíců. A jejich trýznění [bylo] jako trýznění od štíra, když bodne člověka. 6 (V těch dnech budou lidé hledat smrt, ale nenaleznou ji; budou toužit umřít, ale smrt od nich uteče.) 7 Vzhledem byly ty kobylky podobné koním připraveným k boji. Na jejich hlavách [byly] jakoby koruny podobné zlatu a jejich tváře [byly] jako tváře lidí. 8 Měly vlasy jako vlasy žen a jejich zuby byly jako lví. 9 Také měly pancíře jako pancíře ze železa a zvuk jejich křídel [byl] jako zvuk vozů, když množství koní běží do boje. 10 Ocasy měly jako štíři a v těch ocasech byly ostny. A v jejich moci [bylo] ubližovat lidem po pět měsíců. 11 A měly nad sebou krále, anděla propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a v řečtině má jméno Apollyon. 12 První “běda” pominulo; hle, potom přichází ještě dvoje [další] “běda”: 13 Když zatroubil šestý anděl, uslyšel jsem jakýsi hlas ze čtyř rohů zlatého oltáře, který [je] před Boží tváří, 14 jak řekl šestému andělu, který měl polnici: “Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou svázáni u veliké řeky Eufrat!” 15 A [tak] byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení na hodinu, den, měsíc a rok, aby pobili třetinu lidí. 16 Počet jezdců [jejich] vojska [byl] dvě stě miliónů - zaslechl jsem totiž jejich počet. 17 A tak jsem ve vidění spatřil koně a ty, kteří na nich seděli. Měli ohnivě [rudé], hyacintově [modré] a sírově [žluté] pancíře. Hlavy těch koní [byly] jako hlavy lvů a z jejich tlam vycházel oheň, dým a síra. 18 Těmito třemi [ranami], ohněm, dýmem a sírou, které vycházely z jejich tlam, byla pobita třetina lidí. 19 Neboť jejich moc je v jejich tlamách a ocasech. Jejich ocasy [jsou] totiž podobné hadům s hlavami, jimiž škodí. 20 Ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmito ranami, však nečinili pokání ze skutků svých rukou, aby se přestali klanět démonům a modlám [ze] zlata, stříbra, mědi, [z] kamene i [ze] dřeva, které nemohou vidět ani slyšet ani chodit. 21 Nečinili také pokání ze svých vražd ani ze svého čarodějnictví, ze svého smilstva, ani ze svých krádeží.