1Ohledně pak toho, o čem jste mi psali: pro člověka [by bylo] dobré se ženy nedotýkat. 2Avšak vzhledem k smilstvu ať každý má svou manželku a každá [žena] ať má svého manžela. 3Muž ať prokazuje manželce povinnou náklonnost a podobně také manželka muži. 4Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž; podobně také muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena. 5Neodpírejte se jeden druhému - jedině snad ze [společné] shody, na čas, abyste se uvolnili pro půst a modlitbu, a potom se zase spolu sejděte, aby vás Satan nepokoušel pro vaši nezdrženlivost. 6Toto však říkám jako svolení, ne jako nařízení. 7Chtěl bych totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má svůj vlastní dar od Boha, jeden tak a druhý jinak. 8Svobodným a vdovám tedy říkám, [že by] pro ně [bylo] dobré, kdyby zůstali jako já. 9Nemohou-li se však zdržet, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší vstoupit do manželství, než se pálit. 10Manželům pak přikazuji ne já, ale Pán: Manželka ať neodchází od muže. 11Kdyby však přece odešla, ať zůstává nevdaná, anebo ať se smíří s manželem. Také muž ať neopouští [svou] ženu. 12Ostatním pak říkám já, nikoli Pán: Má-li nějaký bratr nevěřící manželku a ta je ochotná s ním žít, ať ji neopouští. 13A žena, která má nevěřícího manžela a ten je ochoten s ní žít, ať ho neopouští. 14Nevěřící muž je totiž posvěcen svou manželkou a nevěřící žena je posvěcena svým mužem. Jinak by přece vaše děti byly nečisté, ale nyní jsou svaté. 15Jestliže však nevěřící [chce] odejít, ať odejde. Bratr ani sestra v takových případech nejsou otroky a Bůh nás povolal k pokoji. 16Vždyť jak víš, manželko, zda získáš svého muže? A jak víš, muži, zda získáš svou ženu? 17Jen ať každý chodí tak, jak [mu] Pán odměřil, jak každého Bůh povolal. A tak [to] nařizuji ve všech církvích. 18Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať se nečiní neobřezaným. Byl někdo povolán v neobřízce? Ať se nedává obřezat. 19Obřízka nic není a neobřízka nic není. [Záleží] přece [na] zachovávání Božích přikázání. 20Každý ať zůstává v tom povolání, v němž byl povolán. 21Byl jsi povolán jako otrok? Neměj [s tím] starost. Můžeš-li se však stát svobodným, raději [toho] využij. 22Neboť kdo byl Pánem povolán jako otrok, je Pánův osvobozený. Podobně také ten, kdo je povolán jako svobodný, je Kristův otrok. 23Byli jste koupeni za cenu; nestávejte se otroky lidí! 24Bratři, ať každý před Bohem zůstává v tom, v čem byl povolán. 25Ohledně panen sice nemám Pánovo nařízení, dávám však radu jako ten, kterému se od Pána dostalo milosrdenství být věrným. 26Domnívám se tedy, že je to dobré vzhledem k nynější tísni, [totiž] že je dobré, aby člověk zůstal tak, [jak je]. 27Jsi přivázán k ženě? Nehledej rozvázání. Jsi od ženy rozvázán? Nehledej ženu. 28I kdyby ses však oženil, nezhřešíš, a vdala-li by se panna, nezhřeší. Takoví ovšem budou mít soužení s tělem; já vás však [toho] chci ušetřit. 29Říkám [vám,] bratři, toto: čas je krátký. Po [jeho] zbytek ať ti, kteří mají ženy, jsou, jako by [je] neměli, 30ti, kdo pláčou, jako by neplakali, ti, kdo se radují, jako by se neradovali, ti, kdo kupují, jako by [nic] neměli 31a ti, kdo používají tento svět, jako by [ho] nevyužívali. Vždyť podoba tohoto světa pomíjí. 32Přeji si, abyste byli bez starostí. Kdo není ženatý, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu, 33kdo se však oženil, stará se o věci světa, jak by se zalíbil [své] ženě. 34Mezi ženou a pannou je [také] rozdíl. Nevdaná [žena] se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem; vdaná se však stará o věci světa, jak by se zalíbila svému muži. 35Toto pak říkám k vašemu vlastnímu prospěchu - ne abych vám na [krk] hodil smyčku, ale kvůli slušnosti a [proto,] abyste vytrvale sloužili Pánu bez rozptylování. 36Domnívá-li se však někdo, že nejedná slušně vůči své panně, jestliže je ve zralém věku a musí to tak být, ať dělá, jak chce: nehřeší. Ať se vezmou. 37Kdo se ovšem pevně ustanovil v srdci a nemá tíseň, ale má svou vůli ve [své] moci a rozhodl se v srdci [tak], že svou pannu zachová, učiní dobře. 38A tak ten, kdo vstupuje do manželství, činí dobře a ten, kdo do manželství nevstupuje, učiní [ještě] lépe. 39Žena je vázána zákonem, dokud její muž žije. Kdyby však její muž zemřel, je svobodná vzít si koho chce, [ale] pouze v Pánu. 40Podle mého úsudku je však blaženější, kdyby zůstala tak, [jak je]. A mám zato, že i já mám Ducha Božího.