1 I øekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, ustanovil jsem tì za Boha Faraonovi; Aron pak bratr tvùj bude prorokem tvým. 2 Ty mluviti budeš všecko, což tobì pøikáži; Aron pak bratr tvùj mluviti bude k Faraonovi, aby propustil syny Izraelské z zemì své. 3 Ale jáꜜ zatvrdím srdce Faraonovo, a množiti budu znamení svá a zázraky své v zemi Egyptské. 4 Aniž poslechne vás Farao. I vzložím ruku svou na Egypt, a vyvedu vojska svá, lid svùj, syny Izraelské, z zemì Egyptské skrze soudy veliké. 5 I zvìdíꜜ Egyptští, že já jsem Hospodin, když vztáhnu ruku svou na Egypt; a vyvedu syny Izraelské z prostøedku jich. 6 Tedy uèinil Mojžíš a Aron tak; jakž pøikázal jim Hospodin, tak uèinili. 7 A byl Mojžíš v osmdesáti, Aron pak v osmdesáti a tøech letech, když mluvili s Faraonem. 8 I øekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi takto: 9 Když mluviti k vám bude Farao, øka: Ukažte od sebe zázrak, tedy díš Aronovi: Vezmi hùl svou, a povrz pøed Faraonem, i obrátí se v hada. 10 Tedy všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a uèinili tak, jakž pøikázal Hospodin; a povrhl Aron hùl svou pøed Faraonem i pøed služebníky jeho, a obrácena jest v hada. 11 Povolal pak také Farao mudrcù a èarodìjníkù; a uèinili i ti èarodìjníci Egyptští skrze èáry své tolikéž. 12 Nebo povrhl každý z nich hùl svou, a obráceny jsou v hady; ale požøela hùl Aronova hole jejich. 13 I posililo se srdce Faraonovo, a neuposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin. 14 Protož øekl Hospodin Mojžíšovi: Obtížilo se srdce Faraonovo; nechce propustiti lidu toho. 15 Jdi k Faraonovi ráno, aj, pùjde ven k vodì, a stùj naproti nìmu pøi bøehu øeky; a hùl, kteráž obrácena byla v hada, vezmeš do ruky své. 16 A díš mu: Hospodin Bùh Hebrejský poslal mne k tobì, aꜜbych øekl: Propusꜜ lid mùj, aby sloužili mi na poušti; a aj, neuposlechls až dosavad. 17 Protož takto praví Hospodin: Po tomto poznáš, že já jsem Hospodin: Aj, já udeøím holí, kteráž jest v ruce mé, na vody, kteréž jsou v øece, a obráceny budou v krev. 18 A ryby, kteréž jsou v øece, pomrou; i nasmradí se øeka, a ustávati budou Egyptští, hledajíce vody, kterouž by pili z øeky. 19 Protož øekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vezmi hùl svou, a vztáhni ruku svou na vody Egyptské, na øeky jejich, na potoky jejich, i na jezera jejich, a na všecka shromáždìní vod jejich, aby se obrátily v krev; i bude krev po vší zemi Egyptské, tak v nádobách døevìných, jako kamenných. 20 Tedy uèinili tak Mojžíš a Aron, jakž byl pøikázal Hospodin; a zdvihna hùl, udeøil v vodu, kteráž byla v øece, pøed oèima Faraonovýma a pøed oèima služebníkù jeho; i obráceny jsou všecky vody, kteréž byly v øece, v krev. 21 Ryby pak, kteréž byly v øece, pomøely, a nasmradila se øeka, tak že nemohli Egyptští píti vody z øeky; a byla krev po vší zemi Egyptské. 22 To též uèinili i èarodìjníci Egyptští skrze èáry své. I zsililo se srdce Faraonovo, aby neuposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin. 23 A odvrátiv se Farao, pøišel do domu svého; a ani k tomu nepøiložil srdce svého. 24 Kopali pak všickni Egyptští vùkol øeky, hledajíce vody ku pití; nebo nemohli píti vody z øeky. 25 A vyplnilo se dní sedm, jakž ranil Hospodin øeku.