1 Modlitba Abakuka proroka podlé Šigejonót: 2 Ó Hospodine, uslyšev pohrùžku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své u prostøed let pøi životu zachovej, u prostøed let známé uèiò, v hnìvì na milosrdenství se rozpomeò. 3 Když se Bùh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, Sélah, slávu jeho pøikryla nebesa, a zemì byla plná chvály jeho. 4 Blesk byl jako svìtlo, rohy po bocích svých mìl, a tu skryta byla síla jeho. 5 Pøed tváøí jeho šlo morní nakažení, a uhlí øeøavé šlo pøed nohama jeho. 6 Zastavil se, a zmìøil zemi; pohledìl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory vìèné, sklonili se pahrbkové vìèní, cesty jeho jsou vìèné. 7 Vidìl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a tøásli se kobercové zemì Madianské. 8 Zdaliž se na øeky, ó Hospodine, zdaliž se na øeky rozpálil hnìv tvùj? Zdali proti moøi rozhnìvání tvé, když jsi jel na koních svých a na vozích svých spasitelných? 9 Patrnì jest zjeveno luèištì tvé pro pøísahy pokolením lidu tvého stalé, Sélah. Øeky zemì jsi rozdìlil, 10 Vidìly tì hory, tøásly se, povodeò vod ustoupila; vydala propast hlas svùj, hlubina rukou svých pozdvihla. 11 Slunce a mìsíc v obydlí svém zastavil se, pøi svìtle støely tvé létaly, pøi blesku stkvoucí kopí tvé. 12 V hnìvì šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany. 13 Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ. Sélah. 14 Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho, když se bouøili jako vichøice k rozptýlení mému, plésali, jako by sežrati mìli chudého v skrytì. 15 Bral jsi se po moøi na koních svých, skrze hromadu vod mnohých. 16 Slyšel jsem, a zatøáslo se bøicho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti mé práchnivìly, a všecken jsem se tøásl, že se mám upokojiti v den ssoužení, když pøitáhne na lid, aby jej váleènì hubil. 17 Byꜜ pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byꜜ i ovoce olivy pochybilo, a rolí nepøinesla užitky; a od ovèince odøezován byl brav, a nebylo žádného skotu v chlévích: 18 Já však v Hospodinu veseliti se budu, plésati budu v Bohu spasení svého. 19 Hospodin Panovník jest síla má, kterýž èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých cestu mi zpùsobuje. Pøednímu zpìváku na mùj neginot.