1 I stalo se v tìch dnech, vyšlo jest vyrèení od císaøe Augusta, aby byl popsán všecken svìt. 2 (To popsání nejprve stalo se, když vladaøem Syrským byl Cyrenius.) 3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého mìsta. 4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z mìsta Nazarétu do Judstva, do mìsta Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z èeledi Davidovy,) 5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobì manželkou, tìhotnou. 6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila. 7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb nemìli jinde místa v hospodì. 8 A pastýøi byli v krajinì té, ponocujíce a stráž noèní držíce nad svým stádem. 9 A aj, andìl Pánì postavil se podle nich, a sláva Pánì osvítila je. I báli se bázní velikou. 10 Tedy øekl jim andìl: Nebojtež se; nebo aj, zvìstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. 11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v mìstì Davidovì. 12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvòátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech. 13 A hned s andìlem zjevilo se množství rytíøstva nebeského, chválících Boha a økoucích: 14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vùle. 15 I stalo se, jakž odešli od nich andìlé do nebe, že ti lidé, totiž pastýøi, øekli vespolek: Pojïme až do Betléma a vizme tu vìc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám. 16 I pøišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvòátko ležící v jeslech. 17 A vidìvše, rozhlašovali to, což jim povìdíno bylo o tom dítìti. 18 I divili se všickni, kteøíž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýøù k nim. 19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém. 20 I navrátili se pastýøi, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a vidìli, tak jakž bylo povìdíno jim. 21 A když se naplnilo dní osm, aby obøezáno bylo dítì, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od andìla, prve než se v životì poèalo. 22 A když se naplnili dnové oèišꜜování Marie podle Zákona Mojžíšova, pøinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili pøede Pánem, 23 (Jakož psáno jest v Zákonì Pánì, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,) 24 A aby dali obìt, jakož povìdíno jest v Zákonì Pánì, dvì hrdlièky anebo dvé holoubátek. 25 A aj, èlovìk jeden byl v Jeruzalémì, jemuž jméno Simeon. A èlovìk ten byl spravedlivý a nábožný, oèekávající potìšení Izraelského, a Duch svatý byl v nìm. 26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzøí smrti, až by prve uzøel Krista Pánì. 27 Ten pøišel, ponuknut jsa od Ducha Pánì, do chrámu. A když uvodili dítì Ježíše rodièové, aby uèinili podle obyèeje Zákona za nìj, 28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a øekl: 29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji. 30 Neboꜜ jsou vidìly oèi mé spasení tvé, 31 Kteréž jsi pøipravil pøed oblièejem všech lidí, 32 Svìtlo k zjevení národùm a slávu lidu tvého Izraelského. 33 Otec pak a matka jeho divili se tìm vìcem, kteréž praveny byly o nìm. 34 I požehnal jim Simeon, a øekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno, 35 (A tvou vlastní duši pronikne meè,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení. 36 Byla také Anna prorokynì, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého. 37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a ètyø, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí. 38 A ta v touž hodinu pøišedši, chválila Pána, a mluvila o nìm všechnìm, kteøíž èekali vykoupení v Jeruzalémì. 39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Pánì, vrátili se do Galilee, do mìsta svého Nazaréta. 40 Dítì pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v nìm. 41 I chodívali rodièové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoèní. 42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyèeje toho dne sváteèního, 43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zùstalo dítì Ježíš v Jeruzalémì, a nevìdìli o tom Jozef a matka jeho. 44 Domnívajíce se pak o nìm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi pøíbuznými a známými. 45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho. 46 I stalo se po tøech dnech, že nalezli jej v chrámì, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich. 47 A dìsili se všickni, kteøíž jej slyšeli, nad rozumností a odpovìdmi jeho. 48 A uzøevše ho, ulekli se. I øekla matka jeho k nìmu: Synu, proè jsi nám tak uèinil? Aj, otec tvùj a já s bolestí hledali jsme tebe. 49 I øekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevìdìli, že v tìch vìcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti? 50 Ale oni nesrozumìli tìm slovùm, kteráž k nim mluvil. 51 I šel s nimi, a pøišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém. 52 A Ježíš prospíval moudrostí, a vìkem, a milostí, u Boha i u lidí.