1 Bìda mìstu vražednému, kteréž všecko lži a ukrutenství plné jest, neodchází z nìho loupež. 2 Praskání bièù a hømot kol, a dusání koní, a vozù skákání bude. 3 Jezdec vyzdvihne tøpytící se meè, a blýskající se kopí, i bude množství zbitých, a veliké hromady tìl mrtvých, tak že nebude žádného poètu tìl mrtvých, až i padati budou pøes tìla jejich, 4 Pro množství smilství smilnice, velmi milé, mistrynì kouzlù, kteráž prodávala národy smilstvými svými, a lidi kouzly svými. 5 Aj, já proti tobì, dí Hospodin zástupù, a odkryji podolek tvùj nad hlavu tvou, a ukáži národùm nahotu tvou, a královstvím hanbu tvou. 6 A ukydaje tì ohavnými vìcmi, uvedu tì v lehkost, a vystavím tì za divadlo. 7 I stane se, že kdožkoli uzøí tì, vzdálí se od tebe, a dí: Vyplundrováno jest Ninive. Kdož by ho litovati mìl? Kdež bych shledal ty, kteøíž by tì tìšiti mìli? 8 Což by se tobì lépe díti mìlo, nežli No lidnému, kteréž sedìlo mezi øekami, vodami byvši opuštìno, jehož val bylo moøe, zed mìlo od moøe? 9 Mouøenínská zemì i Egypt silou jeho byla, a nesèíslní, Putští a Lubimští, byli jemu na pomoc. 10 A však i to v pøestìhování pøišlo a v zajetí, tak že i maliècí jeho rozrážíni byli na úhlech všech ulic, a o nejslavnìjší jeho metali los, a všickni znamenití jeho sevøíni byli pouty. 11 Takž i ty opiješ se, a pokrývati se musíš, i ty hledati budeš pomoci proti nepøíteli. 12 Všecky tvé pevnosti jsou jako fíkové s ovocem ranním, jimž jakž se zatøese, prší do úst toho, kdož by jedl. 13 Aj, lid tvùj jsou ženy u prostøed tebe, nepøátelùm tvým dokoøen otevøíny budou brány zemì tvé, a oheò sžíøe závory tvé. 14 Navaž sobì vody k obležení, upevni ohrady své, vejdi do bláta a šlapej hlinu, oprav cihelnu. 15 Tam tì sžíøe oheò, vytne tì meè, sžíøe tì jako brouky, nechꜜ jest vás veliký poèet jako broukù, nechꜜ jest vás veliký poèet jako kobylek. 16 Rozmnožilo jsi kupce své nad hvìzdy nebeské, brouci pøipadnou i zaletují. 17 Znamenití tvoji jako kobylky, a hejtmané tvoji jako velicí chroustové, kteøíž se kladou vojensky po plotích v èas studena. Slunce vzešlo, tožꜜ letí, aniž znáti místa jejich, kde byli. 18 Zdøímají pastýøi tvoji, ó králi Assyrský, ležeti budou znamenití tvoji, hojnost lidu tvého bude po horách, ale nebude žádného, kdo by shromáždil. 19 K potøení tvému není žádného léku, bolest rány tvé rozmohla se. Kteøížkoli uslyší povìst o tobì, rukama plésati budou nad tebou. Nebo na koho ustaviènì nedocházelo ukrutenství tvé?