1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, øka: 2 Pøikaž synùm Izraelským, aꜜ vyženou z stanù každého malomocného a každého trpícího tok semene, i každého nad mrtvým poškvrnìného. 3 I muže i ženu vyženete, ven za stany vyženete je, aby nepoškvròovali vojska tìch, mezi nimiž já pøebývám. 4 I uèinili tak synové Izraelští, a vyhnali je ven za stany. Jakož byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, tak uèinili synové Izraelští. 5 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, øka: 6 Mluv k synùm Izraelským: Muž aneb žena, když uèiní nìjaký høích lidský, dopouštìje se výstupku proti Hospodinu, a byla by vinna duše ta: 7 Tedy vyzná høích svùj, kterýž uèinil, navrátí pak to, èímž vinen byl, v cele, a pátý díl pøidá nad to, a dá tomu, proti komuž zavinil. 8 A nemìl-li by muž ten pøítele, jemuž by nahradil tu škodu, pokuta dána buï Hospodinu a knìzi, mimo skopce oèištìní, jímž oèištìn býti má. 9 Též všeliká obìt všech vìcí posvìcených od synù Izraelských, kterouž pøinesou knìzi, jemu se dostane. 10 Tak i vìci posvìcené od kohokoli jemu se dostanou; a dal-li kdo co knìzi, také jeho bude. 11 Mluvil ještì Hospodin k Mojžíšovi, øka: 12 Mluv k synùm Izraelským a rci jim: Kdyby od nìkterého muže uchýlila se žena, a dopustila by se výstupku proti nìmu, 13 Tak že by obýval nìkdo jiný s ní, a bylo by to skryto pøed oèima muže jejího, a tajila by se, jsuci poškvrnìna, a svìdka by nebylo proti ní, a ona nebyla by postižena; 14 Pohnul-li by se duch muže horlivostí velikou, tak že by horlil proti ženì své, kteráž by poškvrnìna byla; aneb pohnul-li by se duch muže velikou horlivostí, tak že by horlil proti ženì své, kteráž by poškvrnìna nebyla: 15 Tedy pøivede muž ženu svou k knìzi, a pøinese obìt její pøi ní, desátý díl efi mouky jeèné. Nenalejeꜜ na ni oleje, aniž dá na ni kadidla; nebo obìt veliké horlivosti jest, obìt suchá pamìtná, uvozující v pamìt nepravost. 16 I bude ji knìz obìtovati, a postaví ji pøed Hospodinem. 17 A nabere vody svaté do nádoby hlinìné, a vezma prachu, kterýž jest na zemi v pøíbytku, dá jej do té vody. 18 Potom postaví knìz ženu tu pøed Hospodinem, a odkryje hlavu její, a dá jí do rukou obìt suchou pamìtnou, kteráž jest obìt veliké horlivosti; v ruce pak knìze bude voda hoøká zloøeèená. 19 I zaklínati bude ji knìz a øekne k ní: Jestliže neobcoval s tebou žádný, a jestliže jsi neuchýlila se k neèistotì od muže svého, budiž èistá od vody této hoøké zloøeèené. 20 Paklis se uchýlila od muže svého a neèistá jsi, a obcoval-li nìkdo jiný s tebou kromì manžela tvého, 21 (Zaklínati pak bude knìz tu ženu, èinì klatbu zloøeèenství, a øekne jí:) Dejž tebe Hospodin v zloøeèení a v prokletí u prostøed lidu tvého, dopustì, aby lùno tvé hnilo a bøicho tvé oteklo. 22 Vejdiž voda zloøeèená tato do života tvého, aby oteklo bøicho tvé, a lùno tvé shnilo. I odpoví žena ta: Amen, amen. 23 Napíše pak všecko zloøeèenství toto do knihy, a smyje je tou vodou hoøkou. 24 I dá ženì, aby pila vodu hoøkou a zloøeèenou; a vejdeꜜ do ní voda zloøeèená, a obrátí se v hoøkosti. 25 Potom vezme knìz z ruky ženy obìt veliké horlivosti, a obraceti ji bude sem i tam pøed Hospodinem, a bude ji obìtovati na oltáøi. 26 A vezma plnou hrst pamìtného jejíhoz obìti suché, páliti to bude na oltáøi; a potom dá vypíti ženì tu vodu. 27 A když jí dá píti tu vodu, stane se, jestliže neèistá byla, a dopustila se výstupku proti muži svému, že vejde do ní voda zloøeèená, a obrátí se v hoøkost, i odme se bøicho její, a vyhnije lùno její; i bude žena ta v zloøeèení u prostøed lidu svého. 28 Pakli není poškvrnìna žena ta, ale èistá jest, tedy bez viny bude, a roditi bude dìti. 29 Ten jest zákon veliké horlivosti, když by se uchýlila žena od muže svého, a byla by poškvrnìna, 30 Aneb když by se pohnul duch veliké horlivosti v manželu, tak že by horlil velmi proti ženì své, aby postavil ji pøed Hospodinem, a aby vykonal pøi ní knìz všecko vedlé zákona tohoto. 31 I bude ten muž oèištìn od høíchu, žena pak ponese nepravost svou.