1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, øka: 2 Mluv k synùm Izraelským a rci jim: Muž neb žena, když se oddìlí, èiníce slib nazareùv, aby se oddali Hospodinu, 3 Od vína i nápoje opojného zdrží se, octa vinného a octa z nápoje opojného nebude píti, ani co vytlaèeného z hroznù, zelených hroznù ani suchých nebude jísti. 4 Po všecky dny nazarejství svého nebude jísti žádné vìci pocházející z vinného kmene, od zrnka až do šupiny. 5 Po všecky dny slibu nazarejství svého bøitva nevejde na hlavu jeho, dokavadž by se nevyplnili dnové, v nichž se oddìlil Hospodinu. Svatý bude, a nechá rùsti vlasù hlavy své. 6 Po všecky dny, v nichž se oddìlí Hospodinu, k tìlu mrtvému nevejde. 7 Nad otcem svým aneb nad matkou svou, nad bratrem svým aneb nad sestrou svou, kdyby zemøeli, nebude se poškvròovati; nebo posvìcení Boha jeho jest na hlavì jeho. 8 Po všecky dny nazarejství svého svatý bude Hospodinu. 9 Umøel-li by pak kdo blízko nìho náhlou smrtí, a poškvrnil-li by hlavy v nazarejství jeho, oholí hlavu svou v den oèišꜜování svého; dne sedmého oholí ji. 10 A dne osmého pøinese dvì hrdlièky, aneb dvé holoubátek knìzi, ke dveøím stánku úmluvy. 11 I bude knìz obìtovati jedno za høích, a druhé v zápalnou obìt, a oèistí jej od toho, èímž zhøešil nad mrtvým, a posvìtí hlavy jeho v ten den. 12 A oddìlí Hospodinu dny nazarejství svého, a pøinese beránka roèního za provinìní, a dnové první pøijdou v nic; nebo poškvrnìno jest nazarejství jeho. 13 Tento pak jest zákon nazareùv: V ten den, když se vyplní èas nazarejství jeho, pøijde ke dveøím stánku úmluvy. 14 A bude obìtovati obìt svou Hospodinu, beránka roèního bez poškvrny, jednoho v obìt zápalnou, a ovci jednu roèní bez poškvrny v obìt za høích, a skopce jednoho bez poškvrny v obìt pokojnou, 15 A koš chlebù pøesných, koláèe z mouky bìlné olejem zadìlané, a pokruty nekvašené, olejem pomazané, s obìtmi jejími suchými i mokrými. 16 Kteréžto vìci obìtovati bude knìz pøed Hospodinem, a uèiní obìt za høích jeho, i zápalnou obìt jeho. 17 Skopce také obìtovati bude v obìt pokojnou Hospodinu, spolu s košem chlebù pøesných; tolikéž obìtovati bude knìz i obìt suchou i mokrou jeho. 18 Tedy oholí nazareus u dveøí stánku úmluvy hlavu nazarejství svého, a vezma vlasy z hlavy nazarejství svého, vloží je na oheò, kterýž jest pod obìtí pokojnou. 19 Potom vezme knìz plece vaøené z skopce toho, a jeden koláè pøesný z koše, a pokrutu nekvašenou jednu, a dá v ruce nazarejského, když by oholeno bylo nazarejství jeho. 20 I bude obraceti knìz ty vìci sem i tam v obìt obracení pøed Hospodinem; a ta vìc svatá pøináležeti bude knìzi mimo hrudí obracení, i plece pozdvižení. A již potom nazareus bude moci víno píti. 21 Ten jest zákon nazarea, kterýž slib uèinil, a jeho obìt Hospodinu za oddìlení jeho, kromì toho, což by více uèiniti mohl. Vedlé slibu svého, kterýž uèinil, tak uèiní podlé zákona oddìlení svého. 22 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, øka: 23 Mluv k Aronovi a synùm jeho a rci: Takto budete požehnání dávati synùm Izraelským, mluvíce k nim: 24 Požehnejž tobì Hospodin, a ostøíhejž tebe. 25 Osvìꜜ Hospodin tváø svou nad tebou, a buï milostiv tobì. 26 Obratiž Hospodin tváø svou k tobì, a dejž tobì pokoj. 27 I budou vzývati jméno mé nad syny Izraelskými, a já jim žehnati budu.