1 A mluvila Maria i Aron proti Mojžíšovi pøíèinou manželky Madianky, kterouž sobì vzal; nebo byl pojal manželku Madianku. 2 A øekli: Zdaliž jen toliko skrze Mojžíše mluvil Hospodin? Zdaž také nemluvil skrze nás? I slyšel to Hospodin. 3 (Byl pak Mojžíš èlovìk nejtišší ze všech lidí, kteøíž byli na tváøi zemì). 4 A ihned øekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi i Marii: Vyjdìte vy tøi k stánku úmluvy. I vyšli toliko oni tøi. 5 Tedy sstoupil Hospodin v sloupu oblakovém, a stál u dveøí stánku. I zavolal Arona a Marie, a vyšli oba dva. 6 Jimž øekl: Slyšte nyní slova má: Prorok když jest mezi vámi, já Hospodin u vidìní ukáži se jemu, ve snách mluviti budu s ním. 7 Ale není takový služebník mùj Mojžíš, kterýž ve všem domì mém vìrný jest. 8 Ústy k ústùm mluvím s ním, ne u vidìní, ani v zavinutí, a podobnost Hospodinovu spatøuje. Proèež jste tedy neostýchali se mluviti proti služebníku mému Mojžíšovi? 9 I roznícena jest prchlivost Hospodinova na nì, a odšel. 10 Oblak také zdvihl se s stánku. A aj, Maria byla malomocná, bílá jako sníh. A pohledìl Aron na Marii, ana malomocná. 11 Tedy øekl Aron Mojžíšovi: Poslyš mne, pane mùj, prosím, nevzkládej na nás té pokuty za høích ten, jehož jsme se bláznivì dopustili, a jímž jsme zhøešili. 12 Prosím, aꜜ není tato jako mrtvý plod, kterýž když vychází z života matky své, polovici tìla jeho zkaženého bývá. 13 I volal Mojžíš k Hospodinu, øka: Ó Bože silný, prosím, uzdraviž ji. 14 Odpovìdìl Hospodin Mojžíšovi: Kdyby otec její plinul jí na tváø, zdaž by se nemusila stydìti za sedm dní? Protož aꜜ jest vyobcována ven z stanù za sedm dní, a potom zase uvedena bude. 15 Tedy vylouèena jest Maria ven z stanù za sedm dní; a lid nehnul se odtud, až zase uvedena jest Maria.