1 I pøitáhlo všecko množství synù Izraelských na poušꜜ Tsin, mìsíce prvního; i pozùstal lid v Kádes, kdež umøela Maria, a tu jest pochována. 2 A když množství to nemìlo vody, sešli se proti Mojžíšovi, a proti Aronovi. 3 I domlouval se lid na Mojžíše, a mluvili, økouce: Ó kdybychom i my byli zemøeli, když zemøeli bratøí naši pøed Hospodinem! 4 Proè jste jen uvedli shromáždìní Hospodinovo na poušꜜ tuto, abychom zde pomøeli i my i dobytek náš? 5 A proè jste nás vyvedli z Egypta, abyste uvedli nás na toto zlé místo, na nìmž se nerodí ani obilí, ani fíkù, ani hroznù, ani jablek zrnatých, na kterémž ani vody ku pití není? 6 Tedy odšel Mojžíš s Aronem od tváøi shromáždìní ke dveøím stánku úmluvy, a padli na tváøi své; i ukázala se sláva Hospodinova nad nimi. 7 A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, øka: 8 Vezmi hùl, a shromáždíce všecko množství, ty i Aron bratr tvùj, mluvte k skále této pøed oèima jejich, a vydá vodu svou. I vyvedeš jim vodu z skály, a dáš nápoj všemu množství i dobytku jejich. 9 Tedy vzal Mojžíš hùl pøed tváøí Hospodinovou, jakž rozkázal jemu. 10 I svolali Mojžíš s Aronem všecko množství pøed skálu, a øekl jim: Slyštež nyní, ó reptáci: Zdali z skály této vyvedeme vám vodu? 11 I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeøil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich. 12 Potom øekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Že jste mi nevìøili, abyste posvìtili mne pøed oèima synù Izraelských, proto neuvedete shromáždìní tohoto do zemì, kterouž jsem jim dal. 13 Toꜜ jsou ty vody sváru, o kteréž svaøili se synové Izraelští s Hospodinem, a posvìcen jest v nich. 14 I poslal Mojžíš posly z Kádes k králi Edom, aby øekli: Totoꜜ vzkazuje bratr tvùj Izrael: Ty víš o všech tìžkostech, kteréž pøišly na nás, 15 Že sstoupili otcové naši do Egypta, a bydlili jsme tam za mnoho let. Egyptští pak ssužovali nás i otce naše. 16 A volali jsme k Hospodinu, kterýž uslyšel hlas náš, a poslav andìla, vyvedl nás z Egypta, a aj, již jsme v Kádes mìstì, pøi pomezí tvém. 17 Nechꜜ, prosím, projdeme skrze zemi tvou. Nepùjdeme pøes rolí, ani pøes vinice, aniž píti budeme vody z èí studnice; cestou královskou pùjdeme a neuchýlíme se na pravo ani na levo, dokavadž nepøejdeme mezí tvých. 18 Jemužto odpovìdìl Edom: Nechoï skrze mou zemi, abych s meèem nevyšel v cestu tobì. 19 I øekli mu synové Izraelští: Obecnou silnicí pùjdeme, a jestliže vody tvé napili bychom se, buï my neb dobytek náš, zaplatíme ji; nic jiného nežádáme, toliko pìší abychom prošli. 20 Odpovìdìl: Neprojdeš. A vytáhl proti nim Edom s množstvím lidu a s silou velikou. 21 Když tedy nedopustil Edom Izraelovi, aby pøešel meze jeho, uchýlil se Izrael od nìho. 22 A hnuvše se synové Izraelští i všecko množství jejich z Kádes, pøišli na horu øeèenou Hor. 23 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi na hoøe Hor, pøi pomezí zemì Edom, øka: 24 Pøipojen bude Aron k lidu svému; nebo nevejde do zemì, kterouž jsem dal synùm Izraelským, proto že jste odporni byli øeèi mé pøi vodách sváru. 25 Pojmi Arona a Eleazara syna jeho, a uvedeš je na horu Hor. 26 A svleèeš Arona z roucha jeho, a obleèeš v nì Eleazara syna jeho; nebo Aron pøipojen bude k lidu svému, a tam umøe. 27 I uèinil Mojžíš, jakž rozkázal Hospodin, a vstoupili na horu Hor pøed oèima všeho množství. 28 A svlékl Mojžíš Arona z roucha jeho, a oblékl v nì Eleazara syna jeho. I umøel tam Aron na pahrbku hory, Mojžíš pak a Eleazar sstoupili s hory. 29 Vidouce pak všecko množství, že umøel Aron, plakali ho za tøidceti dní všecken dùm Izraelský.