1 To když uslyšel Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne, že by táhl Izrael tou cestou, kterouž byli špehéøi šli, bojoval s ním, a zajal jich množství. 2 Tedy Izrael uèinil slib Hospodinu, øka: Jestliže dáš lid tento v ruce mé, do gruntu zkazím mìsta jejich. 3 I uslyšel Hospodin hlas Izraele a dal mu Kananejské, kterýžto do gruntu zkazil je i mìsta jejich, a nazval jméno toho místa Horma. 4 Potom hnuli se s hory Hor cestou k moøi Rudému, aby obešli zemi Idumejskou; i ustával lid velice na cestì. 5 A mluvil lid proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proè jste vyvedli nás z Egypta, abychom zemøeli na poušti? Nebo ani chleba ani vody není, a duše naše chléb tento nièemný sobì již zošklivila. 6 Protož dopustil Hospodin na lid hady ohnivé, kteøíž jej štípali, tak že množství lidu zemøelo z Izraele. 7 Tedy pøišel lid k Mojžíšovi a øekli: Zhøešili jsme nebo jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobì; modl se Hospodinu, aꜜ odejme od nás ty hady. I modlil se Mojžíš za lid. 8 I øekl Hospodin Mojžíšovi: Udìlej sobì hada podobného tìm ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý ušꜜknutý, když pohledí na nìj, živ bude. 9 I udìlal Mojžíš hada mìdìného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušꜜkl had nìkoho, a on vzhlédl na hada mìdìného, že zùstal živ. 10 Tedy hnuli se odtud synové Izraelští, a položili se v Obot. 11 Potom pak hnuvše se z Obot, položili se pøi pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce. 12 Odtud brali se, a položili se v údolí Záred. 13 Opìt hnuvše se odtud, položili se u brodu potoka Arnon, kterýž jest na poušti, a vychází z konèin Amorejských. Nebo Arnon jest pomezí Moábské mezi Moábskými a Amorejskými. 14 Protož praví se v knize bojù Hospodinových, že proti Vahebovi u vichøici bojoval, a proti potokùm Arnon. 15 Nebo tok tìch potokù, kterýž se nachyluje ku položení Ar, ten jde vedlé pomezí Moábského. 16 A odtud táhli do Beer; a to jest to Beer, o nìmž byl øekl Hospodin k Mojžíšovi: Shromažï lid, a dám jim vodu. 17 Tedy zpíval lid Izraelský písnièku tuto: Vystupiž studnice, prozpìvujte o ní; 18 Studnice, kterouž kopala knížata, kterouž vykopali pøední z lidu s vydavatelem zákona holemi svými. Z pouštì pak brali se do Matana, 19 A z Matana do Nahaliel, z Nahaliel do Bamot, 20 A z Bamot do údolí, kteréž jest na poli Moábském, až k vrchu hory, kteráž leží na proti poušti. 21 Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, øka: 22 Nechꜜ jdeme skrze zemi tvou. Neuchýlíme se ani do pole, ani do vinic, ani z studnic vody píti nebudeme, ale cestou královskou pùjdeme, dokavadž nepøejdeme pomezí tvého. 23 I nedopustil Seon jíti lidu Izraelskému skrze krajinu svou, nýbrž sebrav Seon všecken lid svùj, vytáhl proti lidu Izraelskému na poušꜜ, a pøitáh do Jasa, bojoval proti Izraelovi. 24 I porazil jej lid Izraelský meèem, a vzal v dìdictví zemi jeho, od Arnon až do Jabok, a až do zemì synù Ammon; nebo pevné bylo pomezí Ammonitských. 25 Tedy vzal Izrael všecka ta mìsta, a pøebýval ve všech mìstech Amorejských, v Ezebon a ve všech mìsteèkách jeho. 26 Nebo Ezebon bylo mìsto Seona krále Amorejského, kterýž když bojoval proti králi Moábskému prvnímu, vzal mu všecku zemi jeho z rukou jeho až do Arnon. 27 Protož øíkávali v pøísloví: Poïte do Ezebon, aby vystaveno bylo a vzdìláno mìsto Seonovo. 28 Nebo oheò vyšel z Ezebon, a plamen z mìsta Seon, i spálil Ar Moábských a obyvatele výsosti Arnon. 29 Bìda tobì Moáb, zahynuls lide Chámos; dal syny své v utíkání, a dcery své v zajetí králi Amorejskému Seonovi. 30 A království jejich zahynulo od Ezebon až do Dibon, a vyhladili jsme je až do Nofe, kteréž jest až k Medaba. 31 A tak bydlil Izrael v zemi Amorejské. 32 Potom poslal Mojžíš, aby shlédli Jazer, kteréž vzali i s mìsteèky jeho; a tak vyhnal Amorejské, kteøíž tam bydlili. 33 Obrátivše se pak, táhli cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nim, on i všecken lid jeho, aby bojoval v Edrei. 34 Tedy øekl Hospodin Mojžíšovi: Neboj se ho; nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho, i zemi jeho, a uèiníš jemu tak, jakož jsi uèinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon. 35 I porazili jej i syny jeho, i všecken lid jeho, tak že žádný živý po nìm nezùstal, a uvázali se dìdiènì v zemi jeho.