1 A øekl Balám Balákovi: Udìlej mi tuto sedm oltáøù, a pøiprav mi také sedm volkù a sedm skopcù. 2 I udìlal Balák, jakž mluvil Balám. Tedy obìtoval Balák a Balám volka a na každém oltáøi. 3 Øekl pak Balám Balákovi: Postùj pøi obìti své zápalné, a pùjdu, zdali by se potkal se mnou Hospodin, a což by koli mnì ukázal, povím tobì. I odšel sám. 4 I potkal se Bùh s Balámem, a øekl jemu Balám: Sedm oltáøù zpoøádal jsem, a obìtoval jsem volka a skopce na každém oltáøi. 5 Vložil pak Hospodin slovo v ústa Balámova a øekl: Navraꜜ se k Balákovi a tak mluv. 6 I navrátil se k nìmu, a nalezl jej, an stojí pøi obìti své zápalné, i všecka knížata Moábská. 7 Tedy vzav pøed sebe pøísloví své, øekl: Z Aram pøivedl mne Balák král Moábský, z hor východních, øka: Poï, zloøeè mi k vùli Jákoba, a poï, vydej klatbu na Izraele. 8 Proè bych zloøeèil, komuž Bùh silný nezloøeèí? A proè bych klel, kohož Hospodin neproklíná? 9 Když s vrchu skal hledím na nìj, a s pahrbkù spatøuji jej, aj, lid ten sám bydlí, a k jiným národùm se nepøimìšuje. 10 Kdo seète prach Jákobùv? a kdo poèet? Kdo seète ètvrtý díl Izraelského lidu? Ó bych já umøel smrtí spravedlivých, a dokonání mé ó by bylo jako i jeho! 11 I øekl Balák Balámovi: Což mi to dìláš? Abys zloøeèil nepøátelùm mým, povolal jsem tì, a ty pak ustaviènì dobroøeèíš jim. 12 Kterýž odpovídaje, øekl: Zdali toho, což Hospodin vložil v ústa má, nemám šetøiti, abych tak mluvil? 13 I øekl jemu Balák: Poï, prosím, se mnou na jiné místo, odkudž bys vidìl jej, (toliko zadní díl jeho vidìti budeš, a všeho nebudeš vidìti), a proklò mi jej odtud. 14 I pojav jej, vyvedl ho na rovinu Zofim, na vrch jednoho pahrbku, a udìlav sedm oltáøù, obìtoval volka a skopce na každém oltáøi. 15 Øekl pak Balákovi: Postùj tuto pøi zápalné obìti své, a já pùjdu tamto vstøíc Hospodinu. 16 I potkal se Hospodin s Balámem, a vloživ slovo v ústa jeho, øekl: Navraꜜ se k Balákovi a mluv tak. 17 Pøišel tedy k nìmu, a hle, on stál pøi zápalné obìti své, a knížata Moábská s ním. Jemužto øekl Balák: Co mluvil Hospodin? 18 A on vzav pøísloví své, øekl: Povstaò Baláku a slyš, pozoruj mne, synu Seforùv. 19 Bùh silný není jako èlovìk, aby klamal, a jako syn èlovìka, aby se mìnil. Což by øekl, zdaliž neuèiní? Což by promluvil, zdali neutvrdí toho? 20 Hle, abych dobroøeèil, pøijal jsem to na sebe; nebo dobroøeèilꜜ jest, a já toho neodvolám. 21 Nepatøíꜜ na nepravosti v Jákobovi, aniž hledí na pøestoupení v Izraeli; Hospodin Bùh jeho jestiꜜ s ním, a zvuk krále vítìzícího v nìm. 22 Bùh silný vyvedl je z Egypta, jako silou jednorožcovou byv jim. 23 Nebo není kouzlù proti Jákobovi, ani zaklínání proti Izraelovi; již od toho èasu vypravováno bude o Jákobovi a Izraelovi, co uèinil s ním Bùh silný. 24 Aj, lid jakožto silný lev povstane, a jakožto lvíèe vzchopí se; nepoloží se, dokudž by nejedl loupeže, a dokudž by nevypil krve zbitých. 25 I øekl Balák Balámovi: Aniž mu již zloøeè více, ani dobroøeè. 26 Jemuž odpovìdìl Balám, øka: Zdaližꜜ jsem nepravil, že, což by mi koli mluvil Hospodin, to uèiním? 27 I øekl Balák Balámovi: Poï, prosím, povedu tì na jiné místo, odkudž snad líbiti se bude Bohu, abys mi je proklel. 28 A pojav Balák Baláma, uvedl jej na vrch hory Fegor, kteráž leží naproti poušti. 29 Tedy øekl Balám Balákovi: Udìlej mi tuto sedm oltáøù, a pøiprav mi také sedm volkù a sedm skopcù. 30 I uèinil Balák, jakž øekl Balám, a obìtoval volka a skopce na každém oltáøi.