1 Balsazar král uèinil hody veliké tisíci knížatùm svým, a pøed nimi víno pil. 2 A když pil víno Balsazar, rozkázal pøinésti nádobí zlaté a støíbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z nìho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. 3 I pøineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémì, a pili z nìho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. 4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a støíbrné, mìdìné, železné, døevìné a kamenné. 5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stìnì paláce královského, a král hledìl na èástky ruky, kteráž psala. 6 Tedy jasnost královská zmìnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo. 7 A zkøikl král ze vší síly, aby pøivedeni byli hvìzdáøi, Kaldejští a hadaèi. I mluvil král a øekl mudrcùm Babylonským: Kdokoli pøeète psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a øetìz zlatý na hrdlo jeho, a tøetím v království po mnì bude. 8 I pøedstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho èísti, ani výkladu oznámiti králi. 9 Proèež král Balsazar velmi pøedìšen byl, a jasnost jeho zmìnila se na nìm, ano i knížata jeho zkormouceni byli. 10 Královna pak, pøíèinou té vìci královské a knížat jeho, do domu tìch hodù vešla, a promluvivši královna, øekla: Králi, na vìky živ buï. Nechꜜ tì nedìsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechꜜ se nemìní. 11 Jest muž v království tvém, v nìmž jest duch bohù svatých, v kterémž za dnù otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohù, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvùj knížetem mudrcù, hvìzdáøù, Kaldejských a hadaèù ustanovil, otec tvùj, ó králi, 12 Proto že duch znamenitý, i umìní a rozumnost vykládání snù a oznámení pohádek, i rozvázání vìcí nesnadných nalezeno pøi Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechaꜜ nyní zavolán jest Daniel, a oznámíꜜ výklad ten. 13 Tedy pøiveden jest Daniel pøed krále. I mluvil král a øekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synù zajatých Judských, kteréhož pøivedl král otec mùj z Judstva? 14 Slyšel jsem zajisté o tobì, že duch bohù svatých jest v tobì, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobì. 15 A nyní pøivedeni jsou pøede mne mudrci a hvìzdáøi, aby mi písmo toto pøeètli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu vìci té oznámiti. 16 Já pak slyšel jsem o tobì, že mùžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to pøeèísti, a výklad jeho mnì oznámiti, v šarlat obleèen budeš, a øetìz zlatý na hrdlo tvé, a tøetím v království po mnì budeš. 17 Tedy odpovìdìl Daniel a øekl pøed králem: Darové tvoji nechꜜ zùstávají tobì, a odplatu svou dej jinému, a však písmo pøeètu králi, a výklad oznámím jemu. 18 Ty králi, slyš: Bùh nejvyšší královstvím a dùstojností i slávou a okrasou obdaøil Nabuchodonozora otce tvého, 19 A pro dùstojnost, kterouž ho obdaøil, všickni lidé, národové a jazykové tøásli a báli se pøed ním. Kohokoli chtìl, zabil, a kterékoli chtìl, bil, kteréž chtìl, povyšoval, a kteréž chtìl, ponižoval. 20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od nìho. 21 Ano i z spolku synù lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvíøecímu podobné uèinìno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volùm dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tìlo jeho smáèíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bùh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním. 22 Ty také, synu jeho Balsazaøe, neponížil jsi srdce svého, aèkolis o tom o všem vìdìl. 23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho pøinesli pøed tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z nìho. Nadto bohy støíbrné a zlaté, mìdìné, železné, døevìné a kamenné, kteøíž nevidí, ani slyší, aniž co vìdí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi. 24 Protož nyní od nìho poslána jest èástka ruky této, a písmo to napsáno jest. 25 A totoꜜ jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zèetl jsem, zèetl, zvážil a rozdìluji. 26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zèetl Bùh království tvé, a k konci je pøivedl. 27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký. 28 Peres, rozdìleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským. 29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a øetìz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o nìm, že má býti pánem tøetím v království. 30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský. 31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.