1 I øekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, aèkoli jsem já obtížil srdce jeho, a srdce služebníkù jeho, abych uèinil divy tyto své u prostøed nich; 2 A abys ty vypravoval v uši synù svých i vnukù svých, co jsem uèinil v Egyptì, a znamení má, kteráž jsem prokázal na nich; abyste vìdìli, že já jsem Hospodin. 3 I všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a øekli jemu: Takto praví Hospodin Bùh Hebrejský: Dokavadž nechceš se ponížiti pøede mnou? Propusꜜ lid mùj, aꜜ mi slouží. 4 Pakli nechceš propustiti lidu mého, aj, já uvedu zítra kobylky na krajinu tvou. 5 A pøikryjí svrchek zemì, aby jí nebylo vidìti, a snìdí ostatky pozùstalé, kteøíž vám zanecháni jsou po krupobití; zhryzou vám také každý strom puèící se na poli. 6 A naplní domy tvé, i domy všech služebníkù tvých, a domy všech Egyptských; èehož nevidìli otcové tvoji a otcové otcù tvých, od poèátku bytu svého na zemi až do dne tohoto. A odvrátiv se, vyšel od Faraona. 7 Øekli pak služebníci Faraonovi k nìmu: Dokavadž tento bude nám osídlem? Propusꜜ ty muže, aꜜ slouží Hospodinu Bohu svému. Zdaž ještì nevíš, že zkažen jest Egypt? 8 I zavolán jest Mojžíš s Aronem pøed Faraona. Jimž øekl: Jdìte, služte Hospodinu Bohu svému. Kdo jsou ti, kteøíž jíti mají? 9 A odpovìdìl Mojžíš: S dítkami i s starými našimi pùjdeme, s syny i s dcerami našimi, s ovcemi a s vìtším dobytkem naším odejdeme; nebo slavnost Hospodinovu držeti máme. 10 Tedy øekl jim: Nechaꜜ jest tak Hospodin s vámi, jako já propustím vás i dítky vaše. Hleïte, nebo zlé jest pøed tváøi vaší. 11 Nebudeꜜ tak. Jdìte vy sami muži, a služte Hospodinu, nebo toho vy toliko žádáte. I vyhnáni jsou od tváøi Faraonovy. 12 Tedy øekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na zemi Egyptskou pro kobylky, aꜜ vystoupí na zemi Egyptskou, a sežerou všelikou bylinu zemì té, cožkoli zùstalo po krupobití. 13 I vztáhl Mojžíš hùl svou na zemi Egyptskou; a Hospodin uvedl vítr východní na zemi, aby vál celého toho dne a celou noc. A když bylo ráno, vítr východní pøinesl kobylky. 14 A vystoupily kobylky na všecku zemi Egyptskou, a pøipadly na všecky konèiny Egyptské nesèíslnì. Pøed tìmi nebylo takových kobylek, aniž po tìch takové budou. 15 I pøikryly veškeren svrchek zemì, tak že pro nì nebylo lze znáti zemì; a sežraly všelikou bylinu zemì, a všeliké ovoce na stromích, kteréž zùstalo po krupobití; a nepozùstalo nic zeleného na stromích a bylinách polních ve vší zemi Egyptské. 16 Tedy Farao spìšnì povolav Mojžíše s Aronem, øekl: Zhøešil jsem proti Hospodinu Bohu vašemu, i proti vám. 17 Ale nyní, odpusꜜ, prosím, høích mùj aspoò tento, a modlte se Hospodinu Bohu vašemu, aꜜ jen tuto smrt odejme ode mne. 18 Protož vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu. 19 I obrátil Hospodin vítr západní tuhý velmi, kterýžto zachvátiv kobylky, uvrhl je do moøe Rudého, tak že nezùstalo žádné kobylky ve vší krajinì Egyptské. 20 Ale obtížil Hospodin srdce Faraonovo, a nepropustil synù Izraelských. 21 I øekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, a bude tma na zemi Egyptské, a makati ji budou. 22 I vztáhl Mojžíš ruku svou k nebi, a byla tma pøehustá po vší zemi Egyptské za tøi dni. 23 Aniž vidìl jeden druhého, a aniž kdo vstal z místa svého za tøi dni; ale synové Izraelští všickni mìli svìtlo v pøíbytcích svých. 24 Potom povolav Farao Mojžíše, øekl: Jdìte, služte Hospodinu. Toliko ovce vaše a vìtší dobytek váš nechaꜜ zùstane, také dítky vaše pùjdou s vámi. 25 Odpovìdìl Mojžíš: Dáš také v ruce naše obìti a zápaly, kteréž bychom obìtovali Hospodinu Bohu našemu. 26 A protož také dobytek náš pùjde s námi, a nezùstane ani kopyta; nebo z nich vezmeme ku poctì Hospodinu Bohu našemu. My pak nevíme, èím sloužiti máme Hospodinu, dokudž nepøijdeme tam. 27 Zatvrdil pak Hospodin srdce Faraonovo, tak že nechtìl propustiti jich. 28 I øekl mu Farao: Odejdi ode mne, a varuj se, abys více nevidìl tváøi mé; nebo v který den uzøíš tváø mou, umøeš. 29 Odpovìdìl Mojžíš: Dobøe jsi øekl; neuzøímꜜ více tváøi tvé.