25
Jaké i tato jsou pøísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského: Sláva Boží jest skrývati vìc, ale sláva králù zpytovati vìc. Vysokosti nebes, a hlubokosti zemì, a srdce králù není žádného vystižení. Jako když bys odjal trùsku od støíbra, ukáže se slevaèi nádoba èistá: Tak když odejmeš bezbožného od oblíèeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trùn jeho. Nestavìj se za znamenitého pøed králem, a na místì velikých nestùj. Nebo lépe jest, aꜜby øeèeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl pøed knížetem; což vídávají oèi tvé. Nevcházej v svár kvapnì, tak abys naposledy nìèeho se nedopustil, kdyby tì zahanbil bližní tvùj. Srovnej pøi svou s bližním svým, a tajné vìci jiného nevyjevuj, 10 Aꜜby lehkosti neuèinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá povìst tvá nemohla jíti nazpìt. 11 Jablka zlatá s øezbami støíbrnými jest slovo propovìdìné pøípadnì. 12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá. 13 Jako studenost snìžná v èas žnì, tak jest posel vìrný tìm, kteøíž jej posílají; nebo duši pánù svých oèerstvuje. 14 Jako oblakové a vítr bez deštì, tak èlovìk, kterýž se chlubí darem lživým. 15 Snášelivostí naklonìn bývá vývoda, a jazyk mìkký láme kosti. 16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobì, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho. 17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, nemìl tì v nenávisti. 18 Kladivo a meè a støela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svìdectví proti bližnímu svému. 19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v pøevráceném v den úzkosti. 20 Jako ten, kdož svláèí odìv v èas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písnièky srdci smutnému. 21 Jestliže by laènìl ten, jenž tì nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou. 22 Nebo uhlí øeøavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobì. 23 Vítr pùlnoèní zplozuje déšꜜ, a tváø hnìvivá jazyk tajnì utrhající. 24 Lépe jest bydliti v koutì na støeše, nežli s ženou svárlivou v domì spoleèném. 25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z zemì daleké. 26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého pøed bezbožným vystrèený. 27 Jísti mnoho medu není dobøe; tak zpytování slávy jejich není slavné. 28 Mìsto rozboøené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.